Josefovské údolí

Josefovské údolí je hlavním cílem turistů ve střední části Moravského krasu. Nazývá se tak dolní část údolí Křtinského potoka, který zde nejdříve teče po vápencovém podloží, poté opouští kras a teče po podloží brněnské vyvřeliny. Údolí je asi 4 km dlouhé, potok se v něm klikatí ve dvou zaklesnutých meandrech. Výškový rozdíl mezi dnem údolí a okolními kopci činí až 250 metrů. Údolí má strmé, často skalnaté svahy, na nichž rostou lesy blízké přirozenému stavu – tedy s hojností buků, habrů s příměsí jedle. Na osluněných skalách exponovaných k jihu mohou letní teploty půdy dosahovat i 80°C, takže tam najdeme dřínové doubravy a někde i vzácná rostlinná společenstva skalních stepí. Dříve se nechtělo nikomu nepřístupné lesy mezi skalami těžit, pak začaly být porosty chráněny jako národní přírodní rezervace. Ve svazích údolí v krasových horninách jsou četné jeskyně (např. Jáchymka, Nad Švýcárnou, jejich celkový počet jde do desítek), z levé strany údolí proudí jeden z místních přítoků nasycen roztokem kalcitu, takže tvoří zajímavou travertinovou kaskádu.

Ovšem pravým magnetem Josefovského údolí je fakt, že v okolí se všude těžila železná ruda, které se zde od nepaměti zpracovávala. Pod osadou Josefov se zachovala část budov bývalé huti Františka. K vidění je tu nesmírně zajímavé muzeum s modely zpracování železa, bývalá vysoká pec a několik funkčních starověkých pecí, které ožívají ve dnech, kdy tu skupina nadšenců provádí experimentální tavby.

Nad hutí Františka ve směru proti proudu turisté ještě najdou vývěry Jedovnického potoka, pomník Josefa Pelíška a monumentální vchod do jeskyně Býčí skála.