Náměstí Zachariáše z Hradce a ulice Palackého v Telči

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči patří k nejkrásnějším prostranstvím na světě. Unikátní soubor výjimečně dochovaných domů s krásnými podloubími a štíty je malebnou kulisou při návštěvě této památkové rezervace zapsané na seznam UNESCO. Do centra malebného města si nikdo z držitelů města či z městské správy nedovolil zasáhnout umístěním novostavby, město nebylo zničeno požárem ani válečnými událostmi. Výjimečně krásná  je i soustava rybníků kolem hradeb a park.

Dějiny náměstí jsou úzce svázány se zámkem a zejména pak s osobou význačného šlechtice Zachariáše z Hradce, jehož význam a činnost daleko přesáhly hranice regionu. Samozřejmě musíme připustit, že dějiny města nevytvořil jen renesanční intelektuál Zachariáš, ale že Telč existovala dávno před ním. A také po něm, ale o tom se rozepisujeme v samostatném hesle o zámku, kde je značná část věnována dějinám města. 

Prohlídku náměstí můžeme začít např. u zámku, projdeme okolo jednotlivých vybraných staveb a začneme jižní stranou u kostela a u jezuitské koleje. 

Čp. 2 Jezuitská kolej

U zámku na nároží stojí rozsáhlá čtyřkřídlá budova, která je vybudována ve svahu, proto je zčásti jednopatrová, zčásti má patra dvě.  Budova byla pravděpodobně postavena v l. 1651-54 na místě hřbitova a domků panských úředníků. Dlouhou dobu, 119 let sloužila svému účelu, kdy se uvnitř jejích prostor dostávalo vzdělání jezuitům - novicům. Pak sloužila asi 100 let jako kasárna a od r. 1883 je opět "školní", dnes je sídlem Univerzitního centra Telč Masarykovy univerzity Brno. 

Průčelí je secesně upraveno, z původní fasády zdobené pásovou rustikou a sgrafitem je zachován vstupní portál, obnovený barokní sklepní prostor slouží společenským účelům.

Část parkánové hradby se dochovala v suterénu stavby. Vcelku prosté klasicistní průčelí je značně široké.

Stojí v těsném sousedství městské hradby. Střední část je přízemní, okrajové jsou patrové. Užší západní část je v přízemí zklenuta valenou klenbou, patro je plochostropé. Nejzajímavější je trojtraktová východní část budovy s valenými klenbami v suterénu.

Pozdně barokní úpravy byly provedeny r. 1775, další přestavba proběhla r. 1947. 

Kostel Jména Ježíš

Kostel je významným prvkem telčského panoramatu. Byl založen jako barokní, jezuitský hraběnkou Slavatovou. Návrh vypracoval  G.D. Orsi, stavitelem byl v l. 1663-67 Štěpán Partl z Bergstadtu. Prostor kostela je sálový, valeně klenutý s lunetami, při jeho bocích jsou přistavěny dvě věže s báněmi. Na boční fasádě ve směru do náměstí zaujmou prvky pozdní renesance - kombinace půlkruhových oken s pravoúhlými zdvojenými palácovými okny - a mohutný sloupový portál. Na stěnách věží architekt použil kombinovaných pásů a výplní. Podobně tak činili pozdně renesanční architekti a také barokní G. B. Matthey. Interiér je poměrně prostý, se štuky, presbytář pravoúhlý. Vnitřní výzdoba kostela je barokní. Pod kostelem se nachází rozsáhlá krypta, dříve hrobka. O Vánocích se v kostele vystavuje zajímavý místní betlém. 

Čp. 3 Jezuitské gymnázium

Stojí v těsném sousedství kostela. Je to jednopatrová barokní stavba se středním rizalitem. Stavba sloužila od r. 1673 jako jezuitské gymnázium, v němž se vyučovalo latinsky, od r. 1774 zde fungovala hlavní škola, od r. 1852 pak nižší reálka, první na Moravě s vyučovacím jazykem českým. Dům byl pak v 19. stol. přestavěn a pak upravován pro potřeby učňovského školství.  Dnes zde působí odloučené pracoviště Českého vysokého učení technického. Od následujícího domu čp. 4 až po ulici U Masných krámů lze celou jižní frontu telčského náměstí projít v podloubí. 

Čp. 4 Děkanství

Pozdně barokní dvoupatrová řadová budova z l. 1783 - 85 s pěti arkádami byla postavena na místě původní středověké fary z r. 1500, z níž se dochovaly jen gotické kamenné portálky ve sklepě. Střední rizalit ja završen tvarovaným štítem. 

Čp. 5 Měšťanský dům

Tento dům má pozdně gotické jádro, avšak v době renesance i baroka byl přestavován. Fasáda je barokní z konce 18. stol., je bohatě zdobena. Do náměstí je dům otevřen dvojicí arkád. 

Čp. 6 Měšťanský dům

Dům si uvnitř zachoval výraznou renesanční dispozici a vyznačuje se zajímavostí: trojice arkád je nepravidelná. Podobně nepravidelných arkád je ale na náměstí vícero. 

Čp. 7 Měšťanský dům

Tento rozsáhlý dvoupatrový řadový dům se širokým průčelím a pěti arkádami je v jádru renesanční, avšak pozdější přestavby zcela setřely jeho původní dispozici. Průčelí klasicistní z doby kolem r. 1800 je členěno pilastry a završeno trojúhelníkovým štítem. Dům byl přestavován barokně a pak novodobě v l. 1908, 1941 a 1957. Slouží jako hotel, avšak historický charakter si zachovalo jak průčelí tak podloubí, takže budova i po sérii přestaveb zapadá do městského koloritu zcela nekonfliktně. 

Čp. 8 Měšťanský dům

Tento dům je v jádru gotický, v l. 1530 a 1599 byl dvakrát renesančně přestavěn, barokní úprava r. 1790 starší stavební zásahy zcela překryla. Vysoká atika se zlidovělým ornamentem (také z r. 1790) předstírá, že dům má dvě patra. Do náměstí je dům otevřen třemi nestejnými arkádami. 

Čp. 9 Měšťanský dům

Podobně jako sousední dům čp. 8 je v jádře gotický, má také tři nestejné arkády, ale přestavby v době baroka a klasicismu nezměnily jeho vnitřní dispozici. Uvnitř se dochovaly gotické sklepy. Vysoká atika také předstírá druhé patro, dokonce je stavebně svázána se "sousedem" čp. 8. Na rozdíl od něj ji ale majitel čp. 9 opatřil cimbuřím a některý z dalších vlastníků nechal na fasádu zhotovit rokokový dekor. 

Čp. 10 Radnice

Občané Telče nechali vybudovat radnici v poněkud neobvyklé poloze. Očekávali bychom, že nejváženější světská stavba ve městě bude situována v pohledově exponovaném místě, ale v Telči tomu tak není. 

O radnici pocházejí zprávy již od r. 1443. Vznikla spojením dvou gotických domů. R. 1499 o ní písemné zprávy 
tvrdí, že vylétla do povětří, v dalším století dvakrát vyhořela. R. 1574 byla ale dokončena rozsáhlá renesanční přestavba a budova při ní dostala vysokou atiku s cimbuřím a věžičkou. Průčelí má čtyři arkády, fasáda je bohatě zdobena sgrafitovým kvádrováním.  Vedle vstupních vrat najdeme železnou míru  s vyznačením lokte a značku nadmořské výšky města 522,5 m. Na čelní stěně v podloubí byla osazena pamětní deska k zápisu města na seznam UNESCO r. 1992. 

Ve dvoře se nachází drobná stavba s gotickými portálky a ostěním oken, bývalá městská věznice. 

Vnitřní dispozice budovy jsou novodobé a odpovídají jejímu "úřednickému" určení. Uvnitř mimo jiných služeb pracuje městské informační centrum. 

Čp. 11 Měšťanský dům

Dům vedle radnice dle ústního podání jeho majitelů sloužil kdysi jako bydliště pro město významné, avšak nikoli velmi bohaté osoby - kominíka. Má opravdu raritní polohu. Úzká protáhlá parcela dovolila majitelům postavit jen jednu arkádu. Původně gotický dům byl vícekrát přestavován, vnitřní dispozice pochází z 18. století, značně vysoká atika je kulisová. Původně měl dům sgrafitovou omítku, tu však jeden z bývalých vlastníků nechal přetáhnout omítkou hladkou s rokokovým dekorem. 

Čp. 12 Měšťanský dům

Má podobnou polohu jako jeho soused na velmi úzké a protáhlé parcele. Je původně gotický, po požáru přestavěn r. 1530 a pak ještě r. 1580. Na rozdíl od domu čp. 12 se zde zachovala sgrafita z r. 1581 s cechovním znakem. Velmi zajímavě působí cimbuří, které je osově vychýleno doleva. 

Čp. 14 Měšťanský dům

Dům je v jádru gotický, byly na něm učiněny renesanční stavební úpravy. V průběhu 16. století byl propojen se sousedním domem čp. 15. Má velmi zajímavě řešeno průčelí a vysoký etážový štít  lombardského typu s volutami.

Čp. 15 Měšťanský dům

Jednopatrový dům na rohu náměstí a ulice U Masných krámů patří k nejcennějším ve městě. V jádru je gotický, renesančně byl přestavěn v l. 1530-31. V té době patřil k nejkrásnějším v Telči. V domě končí série arkád, jejíž začátek vidíme už u děkanství a celá jižní linie náměstí zde vrcholí mohutným válcovým arkýřem na konzolách v 1. patře. Dům byl pak r. 1745 upraven, především dostal barokní klenby, další úpravy proběhly r. 1811. Až roku 1952 památkáři odkryli malbu na fasádách a dům nechali zcela opravit. Na domě jsou umístěna zcela originální sgrafita. Obsahují scény ze Starého zákona, pašijový cyklus, ale také je na nich vyobrazen původní vzhled domu s atikovým patrem a cimbuřím. Některá sgrafita jsou psaníčková. Dnešní štít domu je etážový, renesančního původu. Z minulých dob jsou v domě zachována kamenná ostění oken.   

Přejdeme ulici U Masných krámů a věnujeme se pokračování jižní linie náměstí. 

Čp. 16 Měšťanský dům

Dům (z pohledu z náměstí spíše dvojdům) je nejmladším na telčském náměstí. Linie arkád přerušená ulicí U Masných krámů opět pokračuje odtud k východu. Dům je v jádře gotický, přestavován byl renesančně v polovině 16. století, pak ještě r. 1655 a klasicistně koncem 18. století. Z poslední uvedené přestavby pochází i fasáda. Dům má jednoduchý trojúhelníkovitý štít. V rané vývojové stavební etapě byl dům spojen s masnými krámy, které stávaly v místě dnešní novogotické části, využívané od roku 2004 jako tzv. Hasičský dům. Město Telč zde pořádá příležitostné výstavy. 

Čp. 17 Měšťanský dům

Na tomto domě, který je opět v jádru gotický, běžného návštěvníka zaujme velmi složitě zdobený a tvarovaný štít a rozměrný obraz Nejsvětější Trojice ve štukovém rámu, jímž je dekorováno průčelí. 

Čp. 19 Měšťanský dům 

V jádru gotický dům s fasádou ze 70. let 18. století byl mnohokrát přestavován, čímž se zcela změnila jeho vnitřní dispozice, například v 19. století byl dovnitř vestavěn obchod. O to více překvapuje, že projektantům i dělníkům "unikl" cenný gotický vchod z loubí dovnitř domu. Zachoval se dodnes. Na poměrně jednoduché fasádě si povšimneme jejího vyvrcholení půlkruhovým frontonem (=štítovým nástavcem). 

Čp. 21 Měšťanský dům

Dům vyhlíží velmi jednoduše a běžný turista jej míjí. Odborníci (památkáři, architekti a další) ale uvnitř na základě studia mnohých detailů vidí mnoho cenných dokladů stavebního vývoje města. 

Běžný výklad (v jádru gotický dům s renesančními, barokními a klasicistními úpravami, s tvarovaným štítem a dvěma arkádami podloubí) si v tomto ohledu zasluhuje rozšíření. 

Původně gotický objekt byl přestavěn a rozšířen po roce 1542. Pak byl vystavěn v roce 1630 a po r.1655. Letopočet na portálu sklepa ukazuje rok 1756, kdy byla dokončena pozdně barokní až klasicistní přestavba. Pak byli majitelé v 19. století nuceni přestavět schodiště. To však nestačilo, protože ve 20. století bylo schodiště postaveno znovu spolu s novým částečným řešením dispozice. Část k náměstí zahrnující dva její díly slouží potřebám evangelického sboru, třetí díl ve směru do dvora je tvořen byty. 

Zajímavostí na domě je, jak se jednotliví stavebníci vypořádávali se svažitostí parcely směrem do dvora. V domě jsou pak výsledkem výškově neprůběžné podlahy. 

Čp. 22 Měšťanský dům

Zde se uzavírá jižní fronta loubí na náměstí. Dům je ve stavebním vývoji značně složitý. Gotické sklepy tohoto domu zabíhají až pod náměstí. Z gotické stavby po požáru r. 1530 zůstaly jen obvodové zdi, dům byl pak vystavěn znovu jako renesanční, ale zdi byly do novostavby zkomponovány. Dnešní fasáda je členěna pilastry, které vybíhají až do štítu. 

Nyní krátce z náměstí vejdeme do ulice Palackého. 

Čp. 24 Měšťanský dům

V domě se dá najít mnoho dokladů stavebního vývoje města. Také je třeba vědět, že po dobu 500 let je uvnitř provozována hostinská živnost. Dokonce v 16. století tu byla sladovna a pivovar. 

V jádru gotický objekt byl nejprve přestavěn po roce 1530 a už tehdy byl ozdoben sgrafity. Ta dnešní jsou ale úplně jiná, jak uvidíme za chvíli. Kolem r. 1700 proběhla rozsáhlá barokní přestavba interiérů, například se zde objevují barokní klenby. Pravděpodobně r. 1777 vznikla v prostoru mezi okny malba sv. Floriána - dnes na omítce není, důvod bude vysvětlen opět později. Tehdejší hladká omítka překryla původní sgrafita. R. 1875 se majitelé rozhodli, že odstraní domovní štít a že dostaví dvorní křídlo na úroveň druhého nadzemního patra. Vytvořili nový krov, jehož linie kopírovala uliční čáru. 

Představitelé památkové péče po II. světové válce znali stavební vývoj domu a rozhodli se stará sgrafita obnovit a novější vrstvu omítky odstranit. To se stalo r. 1962, malba sv. Floriána od té doby z fasády zmizela. Oprava ale nevydržela nápor prašného prostředí a kyselých dešťů a sgrafita musela být ještě jednou obnovena - r. 2011. 

Vzhledem k zachovaným stavebním prvkům už z období gotiky se dům řadí k nejstarším v Telči. 

Čp. 93 Kostel sv. Ducha s věží

Pozdně románská věž o dnešní výšce 49 m je nejstarším objektem ve městě. Stojí na mírném návrší, které ji předurčovalo k tomu, že obsluha (stráž) na ochozu pozorovala okolí i město. Současně je zřejmé podle vchodu do věže ve výši 1. patra, že stavba měla i obranný charakter.  Věž byla postavena z tesaných kvádrů podobně jako přilehlá zeď lodi kostela, která je však mnohem mladší. Naspodu byla stabilizována širší přizdívkou, která byla ale roku 1991 odstraněna. Ve věži jsou zachována pod ochozem sdružená podvojná okna směřující na všechny čtyři strany a sdružená potrojná okna směřující od města ke branám. Vnitřní prostor věže byl vždy volný, bez jakýchkoli vestaveb. 

Během historie byla stavba několikrát mírně upravována, například po požáru r. 1836 získala novogotickou střechu. 

Věž je přístupná pro veřejnost a vstup je zpoplatněn. Nabízí úchvatný výhled na město i okolí. 

Kostel existoval při věži patrně již od doby jejího založení, tedy (snad) od 2. čtvrtiny 13. století. Podotkněme ale, že ve většině seriózních pramenů se historikové bližšímu časovému určení založení kostela vyhýbají. Nebudeme tedy ani uvádět úvahy, jak kostel mohl vypadat. Víme ale spolehlivě, že v r. 1414, tedy za Jana z Hradce, existoval v kostele špitál. Ten byl až r. 1576 přeložen ke kostelu Matky Boží v Telči-Starém Městě, ale mezitím byl r. 1486 kostel přestavěn do dnešní podoby a k témuž roku se uvádí jeho zasvěcení sv. Duchu. 

Za Josefa II. byl r. 1773 kostel uzavřen, sloužil jako divadlo, také jako skladiště a r. 1922 jej odkoupila Českobratrská církev evangelická.

Ve dnešním kostele bychom mohli pozorovat románské zdivo v části těsně přiléhající ke věži a také románské základy, pokud bychom mohli volně sestoupit pod gotickou stavbu. 

Kostel je jednolodní s pětibokým presbytářem, který je zaklenut neúplnou hvězdou, jejíž klínová žebra vybíhají  z konzol a nahoře se stýkají v několika drobných svornících a ve dvou větších svornících s motivem růže. Původně plochostropá loď byla patrně až dodatečně zaklenuta jako valená, ale názory historiků jsou v tomto ohledu nejednoznačné. V pravé části lodi a v presbytáři se nacházejí gotická lomená okna.

Vybavení kostela je novogotické z 20. let 20. století.

Horní brána 

Též Velká brána, byla vybudována ve 2. polovině 16. století, je zdobena sgrafitem. Nad jejím středem je umístěna pětilistá růže s letopočtem 1629, což je pravděpodobně letopočet opravy hradeb. R. 1814 bylo na bráně odstraněno cimbuří. Bylo nahrazeno mansardovou střechou. Na místě, kde je dnes patrné zúžení Palackého ulice, stávala ještě jedna brána. Byla zbořena r. 1833.

Vracíme se zpět na náměstí a zde pokračujeme vpravo, nejprve jeho východní stranou. 

Čp. 30 Měšťanský dům

Tento v jádru gotický, zcela barokně přestavěný dům, má zajímavou dispozici. Stojí na nároží a jen jednou okenní řadou "shlíží" na náměstí, zatímco do ulice Palackého je velmi dlouze protažen. Dokonce tak, že majitelé přikročili k dělení boční fasády pilastry. 

Čp. 31 Měšťanský dům 

Z původního gotického domu se zachovaly sklepní zdi a nádvorní zeď se zbytkem komory. Po požáru r. 1530 byl dům zcela přestavěn. Z této doby pochází sgrafitová výzdoba průčelí. Po polovině 19. století byly nově zaklenuty střední prostory. dům má vysoký volutový štít. Uvnitř návštěvníci mohou obdivovat původní malovaný strop. Stavbě se tradičně říká Telčský dům. 
    

Čp. 32 Měšťanský dům

Dům vystupuje do náměstí, má pozdně barokní fasádu zdobenou kvádrováním z doby kolem roku 1800. Dům r. 1655 dům zakoupila vrchnost a pak zde fungovala kuchyně pro vrchnostenské úředníky. Vždy ve čtvrtek před Velikonocemi se sem scházeli chudí lidé pro sladkou kaši, než tento zvyk zrušil Josef II. r. 1782. V 19. století majitelé nově vyřešili interiéry v přízemí a patře, čímž setřeli původní rozvrh dispozice. Ostění oken a štuková výzdoba štítu jsou rokokové.
     
Čp. 39 Měšťanský dům

Nárožní dům ukončuje východní frontu náměstí a má jeden arkádový oblouk umístěný osově nesouměrně. Byl vystavěn jako gotický, z této doby se zachovaly sklepy a vstupní sedlový portál. Z řady přestaveb se nejzávažnější udála r. 1770, kdy byly přebudovány vnitřní prostory, upraveno průčelí a dosazena barokní vrata.

Dnešní průčelí domu je členěno pilastry a završeno atikou s volutovým štítem. 

Čp. 40 Měšťanský dům

Jednopatrový dům stojící na široké a protáhlé parcele je původně gotický. Z této doby se dochovalo čelní zdivo s lomeným vstupním portálem a část hloubkové zdi. Barokní přestavba kolem poloviny 18. století zcela změnila vnitřní dispozice celého domu, do gotického portálu byla vsazena nová vrata. V 19. století byly nově zaklenuty prostory budov ve dvoře. V roce 1956 bylo dispozičně upraveno první patro. Dnes má dům bohatě zdobené štítové průčelí s podloubím a trojicí arkád.

Čp. 41 Měšťanský dům

Na tomto jednopatrovém domě je unikátně zachováno hned několik gotických prvků: celá přední zeď se vstupním portálem a malým půdním okénkem. Dům byl průjezdový, ale tento charakter po renesanční přestavbě r. 1530 ztratil. V 18. století byla nově vyzdobena fasáda a r. 1904 v zadní části parcely postavena synagoga. 

Čp. 42 Měšťanský dům

Tímto v jádru gotickým domem končí východní strana náměstí. V domě se zachovala celá řada prvků z doby před renesanční přestavbou r. 1530. Jsou to části kleneb a ostění na fasádách. V r. 1537 bylo k domu přistavěno loubí s třemi nestejnými arkádami a renesanční štít. Pilastry v něm jsou ale až z doby baroka, ale zřejmě respektují původní renesanční uspořádání. Pozdně barokní přestavba znamenala hlavně nové překlenutí částí přízemí a patra. V 19. a 20. stol. byly provedeny pak jen drobné úpravy interiéru. 

Čp. 43, 44, 45 Měšťanské domy

Domy stojící v severovýchodním koutě náměstí nemají loubí a jsou dokladem původního vzhledu telčských stavení a jejich lokalizace. Domy totiž stojí na místě jednoho z původních východů existujících před založením města. Zde se rozbíhaly původně kupecké cesty z náměstí na periferii, následující výstavba městského opevnění tyto cesty porušila, ale zástavba je nadále respektovala.  

Začínáme procházet 220 m dlouhou, téměř přímou linii domů s podloubími na severu náměstí. 

Čp. 46 Měšťanský dům

Řada domů na severu náměstí začíná stavbou, z níž se z doby gotiky zachovala střední hloubková zeď, černá kuchyně, boční zdi a část zadní komory. Po požáru města koupil dům nový majitel r. 1533 a přestavěl jej renesančně, jenže tato přestavba se nezachovala. Dům je r. 1648 uváděn jako zdevastovaný. Až koncem 18. století je zaznamenána radikální přestavba v podobě nových kleneb, schodiště, dispozice 1. patra a bohaté štukové výzdoby volutového štítu. Zadní budovou probíhá silná hradební zeď. 

Čp. 47 Měšťanský dům, bývalá škola

Ode všech ostatních domů na náměstí se dům čp. 47 odlišuje jedním obdobím historie. Z původní gotické stavby se dochovala čelní zeď s kamenným křížovým oknem a sklepy. R. 1537 je letopočtem, kdy dům získal arkády. R. 1807 dům upraven pro potřeby školy (dvojtřídní dívčí), nově zde byla zaklenuta přední část přízemí. R. 1863 bylo přestavěno schodiště a z té doby také pochází novostavba 2. patra pro vyšší industriální školu s průčelím ve tvaru atiky. Jako škola dům nefungoval moc dlouho, již r. 1887 byl přestavěn na byty a r. 1894 adaptován dle původních plánů. 

Čp. 48 Měšťanský dům

K tomuto domu jen malá poznámka - oknu ve štítě se odborně říká okno kasulové. 

Čp. 49 Měšťanský dům

Dům je opět v jádru gotický, poslední stavební úprava je klasicistní. Z gotického domu je zachována řada detailů, např. větší část čelní zdi, zbytky vnitřní konstrukce a portál. Velká přestavba v r. 1537 nezměnila vnitřní dispozici, další úpravy se konaly po r. 1750, kdy majitelé nechali přistavět štít a do fasády zabudovali pilastry a štukové ornamenty. Výměna oken po r. 1900 pokazila původní vzhled. Roku 1953 byl dům opravován.  
     
Čp. 51 Měšťanský dům

Jednopatrový řadový, v jádru gotický, velmi široký dům, má pro Telč neobvyklou barvu omítky.  Byl přestavován renesančně, z této doby i přes další barokní přestavbu se zachoval průjezd do dvora s hřebínkovými klenbami. Štít domu je bohatě zdoben rokokovými ornamenty z 18. století.  

Čp. 53 Měšťanský dům

Tento jednopatrový řadový dům stojí na protáhlé parcele. Jako všechny domy na náměstí je v jádru gotický, později byl v renesanci v l. 1555-1563 a v době baroka přestavován. Při první přestavbě bylo použito několika gotických prvků, při další přestavbě bylo vztyčeno kulisové průčelí v tzv. luisézním stylu (tento styl je součástí klasicismu, zformoval se na dvoře Ludvíka XVI. v l. 1774 až 1792, je charakteristický dekorativními motivy vavřínů, rostlinnými motivy a pravoúhlými meandry). Tehdejší stavitelé ani možná netušili, jak velmi hodnotnou stavbu (ceněnou dnes odborníky i laiky) vytvořili.

Čp. 54 Měšťanský dům

Tento jednopatrový dům turisté obdivují pro její nádherné arkády a vysokou atiku s cimbuřím. Stavební vývoj gotiky byl setřen pozdějšími přestavbami. Skvěle si počínali majitelé kolem r. 1550, kdy bylo představeno loubí, nově zaklenuta byla zadní komora a průčelí bylo vyzdobeno psaníčkovým sgrafitem. Další, ještě zajímavější přestavbu zažil dům, když jej vlastnil sochař Hamba v 18. století. Z této doby pochází atika, nové schodiště, stropy přízemí a štuková výzdoba v patrech. 

Čp. 55 Měšťanský dům

Má velmi podobné stavební dějiny jako předchozí nemovitost čp. 54, je s ní dokonce konstrukčně svázán.  Rozdíl je ve skutečnosti, že při renesanční přestavbě r. 1580 majitelé ponechali vstupní lomený oblouk a stavitelé v době baroka r. 1772 ponechali nádherné renesanční klenby v mázhausu. Fasáda je renesanční. 

Čp. 57 Měšťanský dům

V tomto domě se na jedné straně dochovalo mnoho gotických prvků - okénko, profilovaný sloupek v mázhausu, síťová klenba nad schodištěm a celá dispozice mázhausu. Na druhé straně dějiny stavebnictví v Telči zaznamenávají přestavbu tohoto domu v l. 1547 - 73, kdy nemovitost nabyla daleko větší hodnoty. A za třetí - v době baroka byl dům nádherně vyzdoben pilastry, štukovou omítkou, bohatě vykrajovaným štítem, kamennými plastikami a reliéfem Immaculaty. Jedná se o jeden z nejkrásnějších domů na náměstí. 

Čp. 59 Měšťanský dům

Z tohoto pozdně gotického domu se zachoval mázhaus a hloubková střední zeď. Požárem r. 1530 se hodnota domu nesnížila, gotické části zůstaly nepoškozené. Při opravě byly jen překlenuty novými prostorami přízemí a také tehdy bylo představeno loubí. Z doby baroka pochází přestavěné schodiště, nové zaklenutí prostor, bohatě zdoběný volutový štít,  ale především pro Telč ojedinělé prostorové řešení pilastrů a říms.  Dům musel být v l. 1949-54 opraven. 

Čp. 60 Měšťanský dům

Dům se od ostatních staveb na náměstí liší hlavně tím, že v nejstarší době jeho majitelé vlastnili várečné právo a že při barokní přestavbě r. 1764 pro členění průčelí použili pilastry, krásné ornamenty a vystavěli segmentově členěný štít. 

Čp. 61 Měšťanský dům

Tento výjimečně krásný, výstavní dům zcela dominuje severní frontě náměstí. Má také odlišné stavební dějiny než jeho sousedé. 

Dům je jednopatrový s podloubím. Má základní dispozice pozdně gotického domu s hloubkovou střední zdí, zadní komorou a průjezdem do dvora. Když nemovitost vlastnil r. 1532 pekař Michal, pozdější starosta města, rozhodl se k přestavbě. Přitom v podstatě zachoval gotickou dispozici, ale vytvořil velký mázhaus, nově přebudoval schodiště do patra a nechal renesančně zaklenout některé prostory. Dům byl vyzdoben sgrafitem, na němž je nad okénkem ve štítě datace 1555, patrně rok dokončení přestavby. Když další majitelé prováděli barokní přestavbu, zvládli "jen" zadní štít a zaklenutí zadní komory. Co to znamená? Z náměstí si prohlížíme vynikající práci renesančních umělců. Je možné, že sgrafita s motivy rostlin a s výjevy 11 vojevůdců ze Starého zákona vytvořili titíž lidé, kteří pracovali na zámku.

Štít domu je benátského typu - rozdělen pilastry a římsami.

Čp. 63 Měšťanský dům

V tomto jednopatrovém původně gotickém domě není po mnoha přestavbách (hlavně renesančních a klasicistních) zřejmé, co se vlastně z období gotiky dochovalo, zadní trakty byly navíc zcela znehodnoceny novodobými úpravami. 

Na portálu (který je patrně pozdně gotický) je uveden letopočet 1534. Uvnitř se zachoval široký mázhaus s renesanční zrcadlovou klenbou, valené klenby v průjezdu a komora. Na konci 18. století majitelé přestavěli dům v duchu klasicismu, kdy mj. vytvořili průčelí ukončené trojúhelníkovým štítem s rokokovým štukem.  

Čp. 64 Měšťanský dům

Tento dům by mohl dnešním projektantům posloužit jako pilotní příklad umění jak novou stavbu nekonfliktně začlenit do předem limitovaného starého prostoru. Poznali byste (pokud nejste odborníci), že dům čp. 64 je novostavbou?

Po požáru r. 1530 se z původního domu nedochovalo nic a na místě vyrostla nová stavba. Další důkladný zásah se odehrál r. 1896. Tehdejší stavitel ze hmoty domu tvarované v 16. století nezachoval opět téměř nic (bez zásahu zůstaly jen některé klenební systémy). Hned čtyři roky nato po požáru musel být dům znovu opraven. Výsledkem je stavba, která plně zapadá do městského panoramatu. Tvarovaný etážový štít je členěn pilastry, fasáda je novorenesanční. 

Čp. 66 Měšťanský dům

Z gotiky je zachováno jen obvodové zdivo a zbytky zdiva komory. V době renesance vlastník domu představil loubí, vztyčil štít a nově překlenul sklepy. Později další majitelé osadili portálek s pětilistou růží do zadní zdi průjezdu. Po požáru r. 1900 byl vyměněn krov a štít nově vyzděn. Další rekonstrukci dům podstoupil r. 1948. Dnešní vzhled domu určuje barokní fasáda a renesanční štít. Městské hradby v podobě silné zdi probíhají zadním traktem. 

Čp. 68 Měšťanský dvojdům

Dům je ihned po vstřebání prvního optického dojmu nápadný nestejným formátem oken. Čím tato situace nastala? Podle umístění sklepů a probíhající střední zdi historikové usuzují, že zde původně (do požáru r. 1530) stály dva úzké protáhlé gotické domy. Průčelí dvou původně samostatných domů čp. 68 (víc při pohledu z náměstí vpravo) a čp. 69 bylo sjednoceno po polovině 18. století.  

Čp. 70 Měšťanský dům

Spolu s domem č. 71 mají v zástavbě výsadní postavení, protože jejich obyvatelé byli osvobozeni od poplatků a daní. Původně gotická dispozice byla změněna při přestavbě r. 1530 a pak ještě jednou r. 1750. Z této doby pochází mj. průčelí završené mohutnou atikou s pilastry a páskovým štukovým ornamentem. 

Čp. 71 Panská sýpka 

Na nároží náměstí a ulice vedené k Dolní bráně stojí mohutný jednopatrový dům bývalé panské sýpky. Podloubí se nedochovalo celé, dvě pole jsou zazděna. Když Zachariáš z Hradce koupil původně gotický dům, dal jej r. 1576 strhnout a poté vystavěl panský špýchar. Dělo se tak v době renesance, z té doby jsou uvnitř zcela specifické klenby. Na konci 18, století byl dům barokně přestavěn, např. byl nově sklenut pruskými klenbami. Přestavba se děla mj. z důvodu nového využití domu. Působili zde soudci a ve dvorním křídle byla zřízena věznice. V 19. století byla vyměněna okna. Po požáru byl dům r. 1900 renovován, další oprava proběhla r. 1958. Renesanční průčelí je v celé ploše sgrafitováno a završeno mohutnou atikou s cimbuřím.   

Dnes v domě mj. působí knihovna a základní umělecká škola. Sál slouží veřejnosti, ze dvora je možno vstoupit do podzemních prostor s interaktivní expozicí o historii města.  

Půjdeme se podívat k Dolní bráně. 

Dolní brána 

Též Malá brána. Navazuje na zámek a je součástí městského opevnění. Pochází z r. 1579, letopočet jejího vzniku se shoduje s dobou přestavby zámku. Před původní níže položenou gotickou branou existoval vodní příkop se zvedacím mostem. Dolní brána je významná komunikační pěší "tepna". Chodí se tudy z centrálního parkoviště do města. 

Vracíme se zpátky na náměstí a prohlédneme si zajímavosti jeho středu.

Mariánský (morový) sloup

Sloup zhotovil sochař David Lipart r. 1720, zaplaceno mu bylo z peněz z odkazu bohaté měšťanky Zuzany Hodové. Na podstavci sloupu jsou vyhotoveni svatí Jan Nepomucký, Jakub, František Xaverius, Roch, Sebastian a Anděl Strážný. V jeskyni je sv. Rosalie a Maria Magdalena a na vrcholu sloupu Panna Marie. 

Horní kašna se sochou Siléna

Kamenná šestiboká kašna byla zhotovena r. 1827 na místě původní dřevěné kašny. Barokní socha Siléna drží v náručí dítě, může jím být Dionýsos. 

Dolní kašna se sochou sv. Markéty

Renesanční kamenná šestiboká kašna se nachází přibližně uprostřed náměstí. Uprostřed nádrže zhotovil brtnický sochař David Lipart r. 1717 velmi hodnotnou plastiku sv. Markéty. 

Co dělat na náměstí v Telči, když vás památky nezajímají anebo jste jimi unaveni?

Všimněte si, že okolo vás je spousta obchodů, ale snad žádný z nich není ošklivě komerční. Takže k nakupování je několik příležitostí. V některých domech fungují dobré restaurace, v severovýchodním rohu náměstí prosperuje cukrárna. V Hasičském domě bývají příležitostné výstavy. Dokonce i obyčejné potraviny zde najdete, což nebývá v centrech měst pod ochranou UNESCO zvykem. 

Doporučujeme přijet někdy v létě na folkový festival, díky němuž Telč ožívá mladými návštěvníky. Jeho kořeny sahají hluboko do totality, kdy jej organizoval tehdejší vedoucí kulturního střediska v Jihlavě, kterého současníci znali pod přezdívkou Medvěd. 

Zajímavou atmosféru má náměstí v Telči v zimě, kdy sem jen ojediněle zavítají turisté ze zájezdového autobusu a jinak je tu velmi nízký pěší provoz. Najednou si uvědomíte, že v Telči žijí i místní lidé, kteří se potkávají v obchodech nebo před nimi a probírají lokální záležitosti. 

Podle:

https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/prochazky_mestem/vychazkova_trasa_mesto_a_historie, 26. 1. 2019

https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke_atraktivity_mapy/domy_na_namesti, 6. 11. 2019