Červený lom leží 6 km jižně od Berouna na ložisku devonského vápence, jehož převládající barva je červená. Těsně sousedí s novým vápencovým velkolomem Čertovy schody - východ. Dnes je ložisko opuštěno, ale těžbu je možno obnovit. O těžbě zdejšího červeného mramoru se zmiňuje již v roce 1685 (!) Bohuslav Balbín, další zmínky jsou z roku 1828, o lomu se ve svých Pamětech zmiňuje jako o činném v 80. letech 19. století také suchomastský rodák, spisovatel F. C. Liberté.
Podotkněme, že místní lidé skutečně zdejší vápenec z Červeného lomu nazývají mramorem, ačkoli mramor je název pro horninu, která vznikne přeměnou vápence, což se u hornin v Červeném lomu u Suchomast v geologické minulosti nestalo.
Poznamenejme ale také, že z technického hlediska se mramorem označují vápence vysoce ušlechtilých vlastností, kdy se hlavně posuzuje jejich schopnost být leštěny, což u vápenců z Červeného lomu je vlastnost běžná. Na dně lomu najdeme horní hraniční vrstvu bělavých koněpruských vápenců, většinu lomu tvoří červenavé nebo šedé vápence suchomastské mocnosti až 23 m, v horní části lomové stěny spočívají vápence akantopygové převážně světle šedé barvy.
Lom je hojným nalezištěm devonské flóry a fauny, v suchomastských vápencích zde byli nalezeni trilobiti a mikrofosilie. Na příčných průřezech některých vrstev geologové pozorovali nepravidelné bělavé kalcitové shluky, pojmenovali je stromatactis a vedli diskuse o možnostech jejich vzniku. Převládá názor, že se jedná o dutiny v mělkovodních sedimentech, které byly v raných stadiích zpevňování vyplněny kalcitem. Dutina mohla mít původ organický (dutiny po rozpadlých mořských houbách či po koloniích bakterií) nebo mohla vzniknout výběrovou (selektivní) krystalizací horniny.
Červený lom je naprosto unikátním nalezištěm zbytků třetihorní fauny z období miocénu. V celém okolí Prahy nebyli dříve živočichové z tohoto období známi. Až roku 1980 paleontologové prozkoumali krasové kapsy v Červeném lomu, které byly vyplněny třetihorními materiály a objevili hojnost kostí křečkovitých hlodavců a plchů (Glyridae), cibetkovité šelmy (Ictitherium), netopýry, ale i kosti velkých zvířat, prapředků tapírů, jelenů, koní, též se našly části krunýřů želv. Jednalo se o zvláštní stepní a lesní zvířata v době, kdy naše území mělo subtropické podnebí.
Z Červeného lomu byl r. 1868 odvezen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Tehdy, jak známe z historie, byly do základů přivezeny kameny z míst důležitých z českých dějin či pověstí - nechybí tedy Prácheň, Blaník, Radhošť, Říp a další.
Kvádr vápence, který leží v základech Národního divadla, byl na žádost obyvatelstva vylomen v roce 1868 v Červeném lomu nedaleko návrší “Zlatého koně”. Obyvatelstvo muselo být náležitě hrdo na budoucí Národní divadlo a chtělo mít v divadle kus svého území a to ještě netušilo, že Zlatý kůň se slavným teprve stane. Koněpruské jeskyně na Zlatém koni byl objeveny až roku 1950. Právě Zlatý kůň měl být důstojným sousedem Práchně, Blaníku a dalších v základech "Zlaté kapličky". Dokonce tento pověstmi opředený vrch je zachycen na obraze V. Beneše a je umístěn ve 2. foyeru Národního divadla v sousedství obrazů Řípu, Práchně, Blaníku, Vyšehradu a dalších památných míst naší vlasti.
Skutečnost je taková, že Červený lom, odkud byl blok vápence do základů Národního divadla odvezen, leží sice od Zlatého koně na dohled, ale nikoli v katastru obce Koněprusy jako Zlatý kůň, ale obce Suchomasty.
V roce 1983 se dostalo obci Suchomasty velké cti. Dvacet občanů se 22. 11. 1983 zúčastnilo druhé premiéry opery Bedřicha Smetany "Libuše” při příležitosti 100. výročí otevření Národního divadla a 115. výročí položení základního kamene.
Podle:
http://www.revuekamen.cz/sum%E1%F8_2-2006.htm, 2. 2. 2013
http://www.suchomasty.cz/zajimavosti/d-3288/p1=1231, 2. 2. 2013
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia, s. 219
Umístění
49°54'37.577"N, 14°4'38.279"E
Adresa
Suchomasty 267 22- Katastrální území
- Suchomasty
- Nadmořská výška
- 440 m.n.m. - 465 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Území dotčené těžbou má rozlohu asi 2 ha.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Český kras
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte vlakem do železniční stanice Beroun (zde zastavují i rychlíky), odkud pokračujte na Koněpruské jeskyně autobusem nebo pěšky po silnici. Můžete také jet osobním vlakem do zastávky Srbsko, odtud pokračovat pěšky po žluté značce nebo do zastávky Králův Dvůr-Popovice a odtud pokračovat pěšky taktéž po žluté značce.Příjezd jinou hromadnou dopravou
U Červeného lomu není žádná autobusová zastávka. Nejbližším místem, kde zastavují linkové autobusy, je parkoviště u Koněpruských jeskyní vzdálené od lomu cca 750 metrů. Sem jezdí pouze jediná linka s několika páry spojů, a to jen v pracovní dny. Další zastávka je na rozcestí asi dalších 200 metrů směrem k Berounu, ale je také provozována jen v pracovní dny.
Do blízké obce Suchomasty je autobusové spojení v pracovní dny celkem slušné, avšak o víkendech sem jedou autobusy jen zřídka.
Příjezd osobním autem, parkování
Autem můžete jet např. z Berouna ve směru na Koněpruské jeskyně, ale parkoviště u jeskyní minete a zaparkujete až v lese těsně u lomu.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
S určitými obtížemi u vjezdu do lomu zaparkuje i zájezdový autobus. Musí ale přijet ve směru od Bykoše, nikoli od Berouna.Přístup pěšky
K Červenému lomu se pěšky dostanete od žluté turistické značky, která vede na Koněpruské jeskyně. Na parkoviště pod jeskyněmi je to sem ze železniční zastávky Srbsko asi 6 km, ze železniční zastávky Králův Dvůr-Popovice asi 5,5 km. Od parkoviště pod jeskyněmi pak jděte na jih po silnici směrem na Bykoš asi 750 m, lom je vlevo od silnice přibližně na vrcholu stoupání.Příjezd na kole, parkování kol
Okraj Českého krasu nabízí velké množství přístupových cest pro jízdu na kole. Tak například ze železniční stanice Beroun je to sem po silnici vedoucí směrem na jih na Bykoš cca 6 km. Je třeba počítat s dlouhým stoupáním z Berouna do osady Koledník.Poznámky pro vozíčkáře
Vozíčkář s doprovodem se může k lomu dostat k provozní budově.Rady a tipy
Nedaleko od lomu najdete v lese také lom Kobyla. A rozhodně zajděte na prohlídku Koněpruských jeskyň.Jedna z nejzajímavějších tras v okolí Prahy pro pěší turisty je Popovice - Koukolova hora - Kotýz - Koněpruské jeskyně (zde si zajděte i k lomu Kobyla a k Červenému lomu) - Tobolka - Koda - Srbsko. Kromě odbočky k lomu Kobyla a k Červenému lomu vše po žluté značce s návazností na dopravu vlakem.