Lom Alkazar

Řeka Berounka mezi Berounem a Karlštejnem teče romantickým územím Českého krasu. Strmé vápencové skály při březích vyvolávají dojem kaňonu.

V blízkém Srbsku do roku 1989 vystupovalo každou sobotu ráno z osobních vlaků z Prahy velké množství trampů, turistů a chatařů, kteří mířili do "divočiny". Dnes návštěvnost kaňonu Berounky není sice tak mohutná jako za dob socialismu, ale stále se traduje, že ten, kdo nezná Alkazar, nezná Český kras a není trampem. Milovníkům přírody a trampům vůbec přitom nevadí, že Alkazar je umělý, rukou člověka a stroji vytvořený útvar, lom, který se zakousl do levého břehu Berounky a který ještě zabíhal do podzemních prostor dlouhými štolami. "Zakusování" dokonce bylo hodně necitlivé, protože ubralo kopci pod starým hradiskem V Kozle hodně vápence v několika mohutných etážích a zanechalo v krajině ostré, špičaté zuby lomových hran. Idyla Alkazaru, téměř Mekky trampů je sice podtržena Berounkou, kde během léta plují poklidně vodácké kánoe, ale je současně narušována na druhém břehu hlučnou železnicí s hustým provozem. Zdá se, že vlaky v údolí Berounky návštěvníkům nevadí. Nikomu ani nevadí, že se ve štolách skladoval radioaktivní odpad.

Přesto - anebo právě proto je lom Alkazar velmi vyhledávaným místem pro romantiky. Vysoké lomové stěny jsou naprosto úchvatné. Je na nich povoleno horolezectví. 

Alkazar byl pojmenován podle hradu Alcázar ve španělském Toledu, prý jednu dobu připomínal jeho tvar. Připomeňme, že Alcázar hrál podstatnou roli ve španělské občanské válce a vizáží spíše připomíná Bratislavský hrad.  

Těžba v lomu Hostim  I, též Alkazar nebo V Kozle  byla zahájena v roce 1908 Králodvorskými železárnami. Surovina se postupně těžila ve třech etážích. Jak známo, vápenec je jednou ze základních surovin při tavbě železné rudy (na vápenec se navážou neželezné části rudy a vznikne struska, čisté železo vytéká z pece).

Lom s dalšími v okolí propojovala dráha o rozchodu 600 mm, na níž jezdily vagony tažené lokomotivami. Základní expedici ale obstarávala lanovka přes Berounku, která na druhém konci ústila na překladišti a vlečkovém nádraží, které bylo definitivně zrušeno při elektrifikaci trati Praha - Beroun. V lomu se vápenec dopravoval ručně na lanovkových korbách, které jezdily na kolejových podvozcích. R. 1940 byla úzkorozchodná dráha dovedena po levém břehu Berounky až do železniční stanice Beroun-Závodí. V terénu je dodnes nápadná zachovalými náspy.

Z doby před II. světovou válkou pochází projekt, podle kterého plzeňská továrna Škoda měla v pmyslu ve štolách Alkazaru zřídit výrobu tankových kanonů ráže 75 mm. Nacisté r. 1940 těžbu v lomu zastavili a zahájili výstavbu podzemní továrny s krycím jménem Kainit na výrobu leteckých motorů Avia. Domnívali se, že se jim podaří Alkazar propojit s lomy u Mořiny. Ani jeden z těchto plánů ale nestihli dokončit. Je ale pravdou, že v poválečném Československu už nebyla v Alkazaru obnovena těžba vápence a místo ní na I. etáži bylo ve štole vybudováno úložiště radioaktivního odpadu. Údaje o zahájení a ukončení činnosti úložiště se liší, uvádí se většinou rozmezí let 1958 - 1964, zabezpečení štoly však až r. 1997. Radioaktivní odpad pocházel z malých provozů, které pracovaly s radionuklidy, převážně z Prahy, z oblasti zdravotnictví. 

V blízkém okolí zůstalo zachováno několik provozních objektů – v Srbsku stojí správní budova (ředitelská vila), v lomu pak lokomotivní depo, trafostanice a další.

Geologicky patří vápence v Alkazaru do prvohor, ve spodních etážích se těžily masívní vápence koněpruské a slivenecké, nad nimi spočívají deskovité a lavicovité vápence loděnické a dvorecko-prokopské. Levá skalní hrana lomu bývá nazývána Matterhorn. Při těžbě bylo na jednotlivých etážích odkryto poměrně velké množství krasových kapes, dutin i jeskyní, z nichž nejdelší měří 30 metrů.

Lom Alkazar je součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn.
    
Podle:

Martínek, M., Zeman B. (1996): Dráhy Českého krasu II. Karlštejnská a pražská oblast. Čes. kras, 22, 23-40. Beroun

Resch, P. (2000): Český kras a okolí. Horolezecký průvodce. 157 str. Xerografia, Dobříš

Žák, K. (1992): Srbsko. Lezecký průvodce. Alpy a Hory, Lysá nad Labem

Stárka, V. (1984): Český kras, Středočeské nakladatelství a knihkupectví Praha, s. 132

http://www.geospeleos.com/Lokality/Literatura/LiteraturaK/K034-Alkazar.htm, 8. 12. 2015

http://www.hornictvi.info/techpam/hostim/hostim.htm, 8. 12. 2015

https://cs.wikipedia.org/wiki/Toledský_Alcázar, 20. 1. 2019

Tajemný Alkazar: Jaderné úložiště a místo, kde možná skončila Hagenova bájná štola - Badatelé - Historie, záhady, tajemství (badatele.net), 14. 5. 2023