Trenckova rokle je jedním z nejkrásnějších míst na Vysočině. Říčka Loučka (též nazývaná Bobrůvka) se na východním okraji Českomoravské vrchoviny stále více a více zahlubuje do okolní krajiny, aby překonala výškový rozdíl mezi pramennou oblastí a níže položenou Boskovickou brázdou u Tišnova. Taktéž se chovají i všechny její přítoky, jejichž údolí jsou tu mnohdy strmá a divoká. To je případ i Drahonínského potoka, levostranného přítoku Loučky pod obcí Drahonín.
Návštěvníci této lokality v minulosti vymysleli přiléhavý název Trenckova rokle podle velitele obávaných pandurů, vojáků, kteří byli za života Marie Terezie "proslaveni" svou krutostí. Není přitom doloženo, zda u říčky Loučky někdy baron Trenck byl.
Dnes při návštěvě Trenckovy rokle spíše máte pocit Slovenského ráje. Je tu ale několik rozdílů. Zatímco vodopády ve Slovenském ráji jsou obvykle na hlavním toku, zde se nacházejí na poměrně slabém přítoku, který v suchých obdobích může mít zcela nevýznamný průtok. Ve Slovenském ráji geologické podloží tvoří vápenec, zde se musíme "spokojit" s granulitem (druh metamorfované horniny, jejíž vznik není uspokojivě vysvětlen). A konečně: ve Slovenském ráji bývá obvykle v roklích značné délky hned několik vodopádů i značné výšky, v krátké Trenckově rokli jsou to dva stupně, jeden o výšce asi 4 m (dolní), druhý o výšce asi 3 m (horní).
Trenckova rokle vznikla v tvrdých granulitech silnou hloubkovou a také zpětnou erozí, která přitom respektovala pukliny ve skále, takže dnes vidíme v rokli několik míst, kde potok v údolí náhle prudce změní směr (právě na křížení puklin).
Dolní vodopád výšky asi 4 m se skládá ze dvou stupňů. Původní vodopád byl zřejmě jednostupňový a vyvinul se ústupem zpětnou erozí ve vodopád dvoustupňový. Horní, třímetrový vodopád také nese stopy zpětné eroze, stéká po strmé skalní stěně za ohbím potoka. Peřeje i kaskády pozorujeme i nad těmito dvěma vodopády.
Nad vodopády je postavena soukromá chata. V ústí potoka občas táboří trampové.
K návštěvě doporučujeme přijít krátce po deštích. K fotografování tohoto vodopádu je výhodné přijít v období, kdy stromy nemají listí.
Podle:
Janoška, M. (2008): Nejkrásnější vodopády České republiky, Academia Praha, s. 204
http://www.vodopady.info/cz/vysocina/Vysocina.php?page=trenckova
Umístění
49°24'20.940"N, 16°15'53.952"E
Adresa
Drahonín 592 61- Katastrální území
- Drahonín
- Nadmořská výška
- 366 m.n.m. - 500 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Rokle je dlouhá asi 800 metrů. Její hloubka je až 120 metrů (záleží na bodech, kde výškový rozdíl měříme). Nejvyšší vodopád v Trenckově rokli měří asi 4 metry. Přírodní památka se rozkládá na ploše 19 ha. Vyhlášena byla roku 2012.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní památka Trenckova rokle
Přístup
Příjezd vlakem
Nejrozumnější je jet do žst Tišnov. Pak pokračujte autobusem.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte z Tišnova autobusem č. 336 do Skryjí nebo č. 335 do Drahonína. Pak pokračujte pěšky.Příjezd osobním autem, parkování
Autem jeďte buď do Drahonína nebo k Šafránkovu mlýnu.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Doporučujeme jet do Drahonína, zde vyložit účastníky akce, nechat je projít dolů do Trenckovy rokle a pak údolím Loučky. Řidič čeká u Šafránkova mlýna nebo ve Skryjích. Nádherný, místy náročný výlet.Přístup pěšky
Z Drahonína: nejprve polní cestou k severozápadu, pak odbočte mírně doleva a jděte nejdříve po rovině a pak prudce dolů do rokle. Asi 2 km.
Ze Skryjí: Po červené značce podél říčky Loučky přes Šafránkův mlýn něco přes 5 km. Dle mapy zdánlivě bezproblémová cesta je ve skutečnosti místy velmi špatně schůdná a má obtížná místa, některá jsou jištěna umělými pomůckami. Asi 5,5 km.