Přírodní rezervace Kobyla zahrnuje velmi krásný lom poblíž Koněpruských jeskyní a jeho okolí, v němž se střídají stepní trávníky a teplomilné doubravy s dřínem a habrem. Do lomu můžete přijít bez jakýchkoli přírodovědných znalostí a nadchne vás. Pokud však máte blízko ke geologii, speleologii či botanice, pak si prohlídku vychutnáte ještě více.
V lomu Kobyla se těžilo již na konci 19. století. Od roku 1898 vedla k lomu malodráha KBK, kterou se vytěžený vápenec vozil k dalšímu zpracování do Berouna. Dráha končila v prostoru u bývalé hájovny, dovnitř lomové jámy lokomotivy s vagónky nejezdily. Materiál se do r. 1914 vozil k "nákladovému nádraží" před lomem svážnou drahou, od r. 1914 byl lomovou stěnou proražen tunel, kterým se vozil malými vozíky vápenec k nakládce na malodráhu, což bylo samozřejmě snazší, než dříve. Tunel je dodnes "v provozu", i když už jen pro pěší a terén před lomem dává prostor pro fantazii, která si může vykreslovat polohu překládkového prostoru.
Těžbu v lomu ukončila hospodářská krize r. 1929, malodráha, přesněji řečeno její větev od nádraží Koněprusy do lomu Kobyla, byla zrušena r. 1936. Od té doby je lom vystaven přirozené obnově, pro kterou mají odborníci pojem sukcese. Jako první opuštěné místo obsazují trávy, mechy, později dřeviny - nejdříve obvykle břízy. Dnes je lom zarostlý značně a je cenným studijním příkladem přirozené obnovy krajiny. Nicméně na dně lomu díky jeho neustálému sešlapávání návštěvníky sukcese neprobíhá, takže všechny zajímavá místa na dně lomové jámy je možno si pohodlně prohlédnout.
Na vlhčích místech dna lomu roste jako na jediné lokalitě v Českém krasu pampeliška bavorská (Taraxacum bavaricum), na podzim se tu můžete setkat s modře kvetoucím hořečkem brvitým (Gentianopsis ciliata). V lomu a okolí hnízdí poštolka obecná (Falco tinnuculus) a výr velký (Bubo bubo). Nicméně se vší úctou k botanice a ornitologii sdělujeme, že kvůli tomuto na Kobylu návštěvníci nejezdí.
Laického turistu uchvátí lom jako celek. Pohled na jižní stěnu je zvlášť fenomenální. Odborníkovo oko spíše hledá očkovský přesmyk v severní stěně. Není vůbec obtížné ho najít, starší vrstvy tmavě deskovitých vápenců přídolského a lochkovského souvrství jsou tu nad mladšími masívními, světlými sliveneckými vápenci. Těžko hledat instruktivnější příklad přesmyku. Jak vznikl?
Představme si Kobylu spolu s blízkým Zlatým koněm jako devonský mořský útes. Území Kobyly bylo patrně na okraji útesu, Zlatý kůň byl vrcholem. Na útesu se poměrně monotónně usazovaly pevné vápence, na Kobyle tomu bylo především z článků lilijic. Při pozdějším variském vrásnění tyto vápence horotvorným pohybům odolávaly. Ale starší souvrství lochkovské a přídolské tektonickému tlaku od severozápadu podlehlo, zvrásnilo se a přesunulo se nad mladší vápence slivenecké. Délku přesunu geologové odhadují na 1 km. Přesunová plocha viditelná v lomu je někde téměř vodorovná, někde ukloněná. Je také jisté, že při přesunu na styčné ploše docházelo k drcení vápenců.
Lom odkryl i další zajímavé geologické jevy. Při pozorném sledování stěn uvidíte i průřezy několika menšími krasovými závrty, které jsou vyplněny čtvrtohorními hlínami, ale i břidlicemi silurského stáří, které sem po zkrasovění vklesly z přesunuté a později obnažené kry silurských hornin.
Milovníci romantiky hledají na Kobyle jeskyně. Lom jich odkryl několik, dvě jsou významnější.
V severní či spíše severovýchodní stěně zeje poměrně mohutný portál Zlomené jeskyně, někde též uváděné jako Zlomená sluj. Ta má délku 20 metrů a denivelaci 10 metrů.
V jihozápadní stěně podle odvalů poznáte blízkost vchodu do jeskyně zvané Chlupáčova sluj. Je to lomem odkrytý zbytek větší krasové dutiny, která byla vyplněna sedimenty ze starších prvohor - hlínami, sintry a vápencovou sutí. Při průzkumech zde bylo objeveno větší množství savců a měkkýšů z poslední doby meziledové (riss-würm) a poslední (würmské) doby ledové. Savci to byli vskutku zajímaví: jeskynní lev, medvěd, hyena, stepní kůň, dva druhy nosorožců, rosomák, tur, osel, měkkýšů celkem 70 druhů. Našly se předměty dokládající lidské osídlení ve střední a mladší době kamenné.
Výzkumu Chlupáčovy sluje se věnoval zejména Jaroslav Petrbok, jehož pamětní deska se nachází na stěně nad tunelem při pohledu do lomu vpravo. Za svého života patřil ke špičkám našich badatelů, podobně jako i další vědci, kteří ve Chlupáčově sluji pracovali: I. Chlupáč, R. Horný, J. Kovanda, V. Ložek.
Podle:
http://www.hornictvi.info/techpam/kbk/kbk.htm, 20. 9. 2013
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 134
Umístění
49°54'46.147"N, 14°4'53.234"E (střed východní části lomu)
Adresa
Koněprusy, Měňany, Suchomasty 267 22- Katastrální území
- Koněprusy, Měňany, Suchomasty
- Nadmořská výška
- 420 m.n.m. - 470 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Těžba byla ukončena r. 1929. Rozloha přírodní rezervace je 18,5 ha. Vyhlášena byla r. 1967.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Český kras Přírodní rezervace Kobyla
Přístup
Příjezd vlakem
Pro příchod ke Kobyle můžete zvolit železniční stanice nebo zastávky na trati Praha - Plzeň. Vystupte buď v Srbsku, v Berouně nebo v Králově Dvoře-Popovicích. Výlet též můžete začít v zastávce Všeradice na trati Zadní Třebáň - Lochovice, ale cesta odtud ke Kobyle není tak zajímavá jako z výše uvedených míst.Příjezd jinou hromadnou dopravou
U Kobyly není žádná autobusová zastávka. Nejbližším místem, kde zastavují linkové autobusy, je parkoviště u Koněpruských jeskyní vzdálené od lomu cca 600 metrů. Sem jezdí pouze jediná linka Beroun - Příbram se dvěma páry spojů, a to jen v pracovní dny. Další zastávka je na rozcestí asi dalších 200 metrů směrem k Berounu, ale je také provozována jen v pracovní dny.Příjezd osobním autem, parkování
K lomu, respektive k tunelu do lomu sice vede polní cesta (odbočka ze silnice Koněprusy - Měňany), dokonce na ní není zákaz vjezdu (stav r. 2013), ale z hlediska ochrany přírody doporučujeme nechat auto na parkovišti u Koněpruských jeskyní a dojít cca 600 metrů pěšky.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus může zaparkovat u Koněpruských jeskyní.Přístup pěšky
Od Koněpruských jeskyní vede na Kobylu naučná stezka, jejíž délka se udává na 3,5 km. Doporučujeme ji projít celou.
Naučná stezka vede od jeskyň nejprve na vrchol Zlatého koně, pak do Houbova lomu, překročí silnici Beroun - Bykoš a do lomu Kobyla turisté sestoupí po schodech.
Pokud ale nemáte mnoho času, pak jděte z Koněpruských jeskyň od parkoviště přes silnici a pak přímo loukou. Jděte pokud možno tak, abyste na Kobylu přišli od severu. Do lomu totiž přijdete tunelem, což je velmi zajímavý zážitek.
Pokud jdete od Srbska, žel. zast., jděte po žluté značce přes Tobolku, ale pod Koněpruskými jeskyněmi při ústí polní cesty na silnici nechoďte vpravo, nýbrž ostře vlevo. Nejbližší polní cesta, která vede kolmo vpravo, vás dovede k tunelu do lomu Kobyla.
Z Berouna, žel. st. jděte pěšky nebo jeďte autobusem na Koněpruské jeskyně, odkud se dejte podle výše uvedeného popisu.
Z Králova Dvora-Popovic, žel. zast. vás na Koněpruské jeskyně dovede žlutá značka, od parkoviště jděte podle výše uvedeného popisu.
Ze Všeradic, žel. zast. jděte nejdříve po silnici do Vinařic, odkud se do blízkosti Kobyly dostanete kolem lomu Homolák po zelené značce. Před silnicí Koněprusy - Měňany jděte vlevo k hájovně a k lomu.
Příjezd na kole, parkování kol
Lom Kobyla sice není typickou cyklistickou destinací, ale příjezd lze zvládnout docela pohodlně. Nejrozumnější je najít na silnici Koněprusy - Měňany polní cestu, která vede k lomu od severu. Poté najděte tunel, kterým je nutno kolo vést.
Příjezd po naučné stezce nedoporučujeme.