Jalovce u Kunžaku

Nedaleko jihočeského Kunžaku si můžete udělat představu o tom, jak vypadala zdejší krajina před nástupem masívního zemědělského využívání. Místní lidé pěstovali brambory, len, pásli ovce, krávy a kozy. Půda nebyla nijak vykořisťována. Na mezích a v remízcích hojně rostly různé keře a jalovce, které se tu, uprostřed luk a polí, jakoby zázrakem zachovaly. Pravda, chráněné území s jalovci u Kunžaku nemá žádnou obrovskou rozlohu, spíše se jedná o miniaturu, ale vycházka k němu je pro milovníky přírody zážitkem.

Vyjít je třeba po polní cestě, která západně od Kunžaku odbočuje vpravo z rušné silnice mířící na Jindřichův Hradec. A zatímco ruch aut se vzdaluje, přibývá známek přírodních vlivů. Meze jsou zarostlé keři, okolo cesty se rozprostírá několik občasně udržovaných sadů. Projdete okolo hezkého rybníčku a přes louku se vydáte k přírodní památce.

Rostou tu jalovce všech možných forem, nízké i vysoké, pod nimi objevíte všelijaké byliny i jiné stromy, např. třešeň ptačí, břízy, jeřabiny. Teď už si jen odmyslet nedalekou silnici a pohledy na vzdálená elektrická vedení, místo nich se zasnít a vidět pasoucí se dobytek a jsme třeba o sto let zpět.

Ke kunžackým jalovcům moc lidí nechodí, ani přístup od města není nijak značen. Je tedy pravděpodobné, že budete u chráněného území osamocenými návštěvníky.