Zámek Ruegers

Barokní perla v Rakousku v těsném sousedství hranice s Českem u národního parku Podyjí

Kontaktní informace

Oficiální stránky

Ve vesnici Riegersburg blízko národního parku Thayatal nedaleko hranic Česka a Rakouska byl postaven velmi hezký barokní zámek, který se takřka v nezměněné podobě uchoval do dnešní doby. 

Osada Ruggers na panství Hardegg se písemně poprvé zmiňuje r. 1212. Název pochází od německého osobního jména Rüdiger. Stával tu dvorec v čele s rychtářem, který byl později přebudován na tvrz. Stalo se tak na začátku 15. století, které bylo v Rakousku stejně jako u nás politicky neklidné. R. 1427 vévoda a markrabě Albrecht V. jakožto poručník nezletilého hraběte Michala z Maidburgu a Hardeggu propůjčil vesnici i tvrz Jörgovi Paltendorferovi, který v okolí vybudoval několik rybníků, ale už 14 let poté tento majetek prodává Oldřichu z Eytzingu. Jeho rod byl majitelem zboží do roku 1568, kdy jej Zikmund z Hardegga získává zpět. Nový majitel tvrz přestavěl na renesanční zámek s přibližně čtvercovým půdorysem a okružním opevněním v podobě bastionů. Stavba byla navíc chráněna vodami rybníků. Pro sídlo se začal užívat název Riegers Purg. Význam starého hradu Hardegg postupně upadal. Zikmundův syn Vilém vládl na panství v l. 1599 – 1635 mohl z otcova bohatství dobře prosperovat, ale při českém stavovském povstání se přidal na „nesprávnou“ stranu a vítězný katolický císař Ferdinand II. mu nechal zkonfiskovat celé panství. Ztrátu se snažil nahradit koupí panství Seesfeld, později dosáhl u císaře milosti (to čeští páni takovou výhodu neměli), ale obrovské dluhy ho nakonec dohnaly ke smrti.

Zeť a zároveň vzdálený příbuzný Julius III. z Hardeggu zadlužené panství prodal synům své sestry a přítele Jindřicha Guyarda ze St. Julien. Uvedenými události a pak švédským vpádem r. 1645 zámek značně utrpěl. Julius III. ho ale brzy opravil, ale již r. 1690 hrabata ze St. Julien přesunula sídlo svého panství do Prutzendorfu u Weitersfeldu. Tamní zámek již nestojí. Ruegers zůstal bez obyvatel. Roku 1730 získávají hardeggské panství členové rodu Kheyenhüllerů, konkrétně Zikmund Fridrich, který se rozhodl Riegersburg přestavět v reprezentativní sídlo. Stavbou pověřil architekta Franze Antona Pilgrama (neplést s Antonínem Pilgramem z Brna)
Sochařskou výzdobu provedli J. Kracker a J. Pendl. První fáze přestavby proběhla v l. 1731-36, z této doby pochází vstupní jižní trakt se dvěma věžemi na nárožích a východní trakt se sallou terrenou. 
Když Zikmund r. 1742 zemřel, panství se ujímá jeho syn Jan Josef, jeden z předních ministrů císařovny Marie Terezie. Jeho manželkou byla Karolína, dcera říšského místokancléře Adolfa Metsche. Za své služby se dočkal povýšení na říšského knížete Khevenhüller-Metsch. V přestavbě zámku pokračoval v severním a západním traktu. R. 1755 nechal vystavět a vysvětit novou dvoupatrovou kapli, avšak práce v interiérech se protáhly až do r. 1771. 
Majitelé zámku vlastnili velkou spoustu jiných reprezentativních sídel, a proto mnoho času v Riegersburgu netrávili. Až prapravnuk Jana Josefa s manželkou Eduardinou Clam-Gallasovou, která pocházela z Prahy, si zvolil r. 1871 Ruegers za své sídlo. Hrad Hardegg nechal přebudovat v pseudogotickém slohu. Knížecí pár zůstal bezdětný a zámek přechází po r. 1905 na synovce Antonína Zikmunda. Jeho skonem r. 1945 linie rodu Khevenhüller-Metsch vymírá. 
Katastrofou se pro zámek stal v l. 1945-55 pobyt Rudé armády. Vybavení interiérů bylo z větší části zničeno a zámek se pro veřejnost otevírá až r. 1967. Značnou podporu získal od spolkové země Dolní Rakousko a Rakouského muzea užitého umění. 
Současným majitelem zámku je vnuk Antonína Zikmunda, hrabě Gotthard Zikmund Pilatti z Thassulu a Daxberku a jeho manželka Francesca. 
V rámci prohlídky uvidíte 10 krásných místností, zámeckou kuchyň, kapli, nejstarší psí hřbitov  moravsko-česko-rakouského pomezí. Na zámku mj. působí česky mluvící personál, často tu mají výstavy a instalace čeští umělci. 
Otevřeno je od května do října v sobotu, neděli a ve svátek, prohlídky se konají od 14 hodin. Skupinové návštěvy je možno domluvit i na jiný termín po celý rok. 
Základní vstupné je 9,50 euro. 
 
Podle: 





Umístění

GPS souřadnice

48°51'15.263"N, 15°46'17.635"E

Adresa

Riegersburg
Hardegg A-2092

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Riegersburg
Nadmořská výška
440 m.n.m.

Přístup

Příjezd vlakem

Na českém území je nejbližší železniční stanicí Šumná, ale je tak daleko, že doporučujeme jiné způsoby dopravy. Poblíž Riegersburgu vede želeniční trať Retz - Drosendorf, ale na ní není veden pravidelný provoz, pouze příležitosný (Reblausexpress).

Příjezd jinou hromadnou dopravou

     Viz http://fahrplan.oebb.at/bin/query.exe/dn?L=vs_postbus. Na českém území je nejblžší vesnicí Šafov

Příjezd osobním autem, parkování

Můžete jet například přes hraniční přechod Šafov - Riegersburg (vozidla do 3,5 t). Zámek je pouhých 700 m od státní hranice. Parkovat lze přímo před zámkem. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Busem přejedete hranici jen na poměrně vzdálených přechodech Hatě nebo Vratěnín. Parkovat lze přímo před zámkem. 

Přístup pěšky

Přes Riegersburg vede červená značka, která prochází v západovýchodním směru celým národním parkem Thayatal. Další zajímavá místa na její trase jsou hrad Hardegg, zřícenina hradu Kaja, vyhlídka Übersteig.
Přechod po červené značce národním parkem můžete zakončit ve městě Retz, odkud jezdí vlak do Znojma. Popsaný výlet z Reiegersburgu zabere 2-3 dny. 

Příjezd na kole, parkování kol

Do Riegersburgu se pohodlně dostanete např. ze Šafova, kde vede dálková trasa Praha - Wien. 

Poznámky pro vozíčkáře

Zámek není bezbariérový. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu