Údolí Haldy mezi Níhovem a Kutinami

Na východním okraji Českomoravské vrchoviny potoky klesají postupně z výškové úrovně 500 až 800 m.n.m. zhruba na úroveň 250 m.n.m. Protože Českomoravská vrchovina je kerné pohoří, je každý její, tedy i východní okraj poměrně strmý. Potoky výškový rozdíl překonávají na několika kilometrech větším zaříznutím do terénu a vytvořením hlubokých údolí. Příkladem takového údolí je asi 5 km dlouhý tok potoka Halda jeho okolí. Halda pramení mezi vesnicemi Skřinářov a Milešov a teče zhruba jihovýchodním směrem, od Níhova pak severovýchodním. Údolí, o němž je řeč v tomto článku, se nachází mezi železniční zastávkou Níhov a osadou Kutiny, kde se Halda zprava vlévá do Libochovky. 

Do údolí se můžete vypravit od železniční zastávky Níhov. Pěšina tu vede po pravém břehu potoka. Ale během výletu několikrát břeh změníte a často budete brodit, protože lávky v údolí většinou nejsou. 

Potok má téměř v celé délce přirozené koryto, železniční trať Tišnov - Křižanov ho doprovází, ale vede v podstatě přímo nebo v obloucích s velkými poloměry. Údolí překonává čtyřmi dlouhými mosty a kopce třemi tunely. Z toho jeden tunel a dva mosty jsou postaveny až u Dolních Louček. 

V roce 1943 byla trať teprve rozestavěna, ale tunely už byly hotové. Toho si všimli němečtí okupanti, kteří měli problém utajit výrobu stíhaček Messerschmitt. Spojenci jim vybombardovali závod ve Wiener Neustadtu. Rozhodli se výrobu schovat do tunelů u řeky Haldy. Podzemní továrna Diana začala výrobu koncem léta 1944. V prvním tunelu A u Dolních Louček se montovaly trupy letadel, v Lubenském tunelu B se vyráběla křídla a v třetím Níhovském tunelu C se připravovaly plechové dílce. Všechna tři pracoviště propojovala rychle postavená úzkorozchodná železnice údolím Libochovky a Haldy, jejíž zbytky jsou u toku Haldy místy ještě patrné. Pracovníky v tunelech byli totálně nasazení dělníci z Evropy, ale převažovali místní. Pracovní tábor měli v osadě Kutiny při soutoku Haldy s Libochovkou.

Na podzim roku 1944 se v Dianě vyrábělo až 8 stíhaček denně, s blížícím se koncem války produktivita upadala. Poslední letadla opustila továrnu v březnu 1945.

Údolí Haldy si oblíbili trampové. Severně od samoty Borky si postavili několik osad. Ani se nedivíme. Všude je to jen a jen romantika, lesy a skály. 

Údolí je celé průchodné, byť někdy dobrodružně s menšími obtížemi. Držte se téměř pořád u železniční trati, jen jeden z tunelů obejděte přes samotu Borky. 

Zhruba uprostřed údolí si všimněte nevelké vodní nádrže nepravidelného tvaru, která je zbytkem válečné výroby. Není ale zřejmé, k čemu vlastně při výrobě letadel sloužila. Nepravidelný tvar měla údajně proto, aby z výšky pro průzkumné letce vypadala přirozeně a nelákala k pozemním diverzním akcím. 

Tady je také Pochopova skála a umělá jeskyně. 

V místě soutoku Haldy a Libochovky bývá otevřeno občerstvení v Ranči u Bizona. Tady se můžete rozhodnout, zda půjdete do Řikonína nejdřív po silnici a pak lesem po zelené značce nebo zda si dopřejete další mírný adrenalin pochodem podél Libochovky s broděním ve vodě. 

Pokud byste od ranče šli proti proudu, dorazíte k mostu, na němž se odehrálo jedno z největších vlakových neštěstí na českém území. 

Viz též hesla:

Brabcův mlýn

Sochorská skála

Velký železniční viadukt v Kutinách

Skála nad Libochovkou u Řikonína

Podle:

V holínkách za tajemstvím německé podzemní továrny Diana na Vysočině - iDNES.cz, 5. 1. 2026