Jeskyně Lidomorna (též Hladomorna)

Na okraji údolí, v němž leží vesnice Holštejn v Moravském krasu, turisté obdivují nápadnou skalní stěnu. Přibližně od r. 1268 na ní stával hrad, pod nímž byla ve skále prostora - jeskyně, která využívána jako hladomorna. Jeskyně, hrad, skála a nedaleké propadání Stará a Nová Rasovna patří k nejzajímavějším cílům Moravského krasu.

Potok Bílá voda v geologické minulosti tekl výše než dnes. Do podzemí vtékal nikoli propadáním Stará a Nová Rasovna, ale právě jeskyní Hladomorna. Dnešní jeskyňáři se stále neprokopali přes nánosy sedimentů, které v jeskyni zůstaly poté, co si Bílá voda našla cestu jinudy. A to již objevili 600 m chodeb! Není tedy známo, kudy Bílá voda v geologické minulosti tekla. Možná, že jižně od Holštejna tekla jiným jeskynním systémem než je její dnešní směr, tedy kdy dnes teče Amatérskou jeskyní k soutoku se Sloupským potokem a pak jako Punkva k Macoše. Jeskyně Hladomorna je tedy paleopropadáním.

Středověký hrad Holštejn má příznačné jméno odkazující na jeskynní prostoru pod ním (Höhler Stein = dutý kámen). Jeho obyvatelé a obyvatelé z okolí někdy nemívali na růžích ustláno. Za trest byli spouštěni skalním komínem do jeskyně, jejíž dolní vchod byl zatarasen, takže byli ve vězení. Dějiny na hradě a v okolí zejména v dobách válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem probíhaly nepochybně velmi drsně. Vězení určitě plnilo svůj účel. Však se také v jeskyni našly lidské kostry i části brnění.

Hrad se uvádí r. 1531 jako pustý, brzy poté zaniká i blízká ves Holštejn. Obnovena je na jiném místě až v sedmnáctém století.

Jeskyně Lidomorna pod hradem nemá uzávěru a je možné do ní nahlédnout. Z hlavního dómu vede několik odboček.

Podle:

Zajíček , P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha, s. 220