Kontaktní informace
+420 224 220 569, +420 724 379 677
Oficiální stránky
muzeum@muzeumprahy.cz
Staroměstská mostecká věž je monumentální, díky kamenické výzdobě mimořádně působivé civilní gotické dílo, které vzniklo za doby císaře Karla IV. v polovině 14. století podle návrhu Petra Parléře, byla vystavěna jeho kamenickou hutí a velmi zdařile byla rekonstruována na konci 19. století podle projektu Josefa Mockera.
Pojďme si dějiny, architektonické zajímavosti a současnost věže projít podrobněji.
Huť Petra Parléře byla v Praze zaměstnána stavbou chrámu sv. Víta, ale dostávala ještě mnoho dalších významných zakázek - mj. stavěla Karlův most a na něm Staroměstskou mosteckou věž.
Věž byla postavena pravděpodobně v 70.-80. letech 14. století. Jejím ideovým tvůrcem byl nejspíše sám císař Karel IV. Veškeré stavební práce i s bohatou sochařskou a kamenickou výzdobou zhotovil Petr Parléř a jeho spolupracovníci. Mimochodem - slovo parléř se odvozuje z němčiny (parler), rodina Parléřů pocházela ze Švábska a slovo palír čeština převzala jako "polír", tzn. stavbyvedoucí. Jak přiléhavé pro šéfa největší stavební firmy tehdejších Čech 14. století!
Za stavbu odpovídal sochař a stavitel Michael Savoyen, zeť Petra Parléře a syn architekta katedrály v Kolíně nad Rýnem. Věž dokončil po r. 1385 kameník Petr, nový majitel hutě. Kromě hlavních tvůrců na stavbě pracovalo postupně kolem sta lidí, hlavně zedníků, sochařů a kameníků.
Kolem věže i přímo na ní probíhaly ústřední české dějiny.
Po bitvě na Bílé hoře bylo v horní části věže pověšeno r. 1621 pro výstrahu 12 hlav popravených českých osobností, vůdců stavovského povstání. Visely tu 10 let, než je někdo v noci sundal a ukryl neznámo kde. Dodnes nebyly objeveny.
To byl začátek třicetileté války. A na jejím konci přichází na scénu Staroměstská mostecká věž podruhé.
R. 1648 byla věž poničena při švédském obléhání Prahy, zvláště pak strana obrácená k mostu, kterou původně zdobily sochy Madony, Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské. Přesný rozsah poškození ale není znám. Je zřejmé, že na konci třicetileté války měli Pražané jiné starosti, než zadokumentovat cokoliv na věži.
Ale zájem o rekonstrukci i peníze na ni měli. Oprava proběhla v l. 1650-53 pod vedením Italů Carla Luraga a Giovanni Spinettiho. Na stranu obrácenou k mostu byla tehdy umístěna kamenná deska s latinským textem na památku boje Pražanů se Švédy.
Důkladnou rekonstrukci provedl v l. 1854-78 tým vedený Josefem Mockerem, nejslavnějším architektem té doby, který se specializoval na opravy gotických památek a díky němuž získala Staroměstská mostecká věž novou tvář, hlavně střechu se čtyřmi nárožními věžičkami. Mnoho návštěvníků věže (ale třeba také Karlštejna nebo Prašné brány) neví, že vlastně nepřicházejí na gotickou stavbu, ale její zdařile rekonstruovanou a změněnou inovativní podobu. Další opravy probíhaly pak až v letech 1952-55 a r. 1978. V 21. století byly zpřístupněny místnosti v podzemí věže.
Při jedné z oprav byly náhodně pod střechou objeveny dva podivné nápisy bez mezer mezi slovy. Jsou to slovní hříčky, které lze přečíst odpředu i odzadu shodně: Signate, signate, mere me tangis et angis; Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Vykladači nápisu sice nenalezli hlubší jazykový smysl, a proto hledají alespoň nějaké ezoterično, magickou formuli síly a moci atd. Údajně podobné nápisy jsou obvyklé na sakrálních stavbách v Itálii.
Sochařská a kamenická výzdoba odpovídá vidění světa ve 14. století a je rozčleněna do vodorovných pásů.
Nejnižší pás byl vytvořen do výšky jezdce na koni a je "pozemský" a hříšný. Na straně východní, tj. obrácené ke Starému Městu je lev požírající kýtu, vpravo orel požírající zajíce. Na západě bojuje orel s bájným ptákem gryfem, který má hlavu, krk a křídla jako orel, končetiny a ocas jako lev. Vpravo bojuje lev s hadem. Všimněme si, že evropské erby často zobrazují lva a orlici, takže vykladači symbolů mají opět téma na přemýšlení. I věž jim v tom pomůže - v trojúhelníkovém štítu nad sochou sv. Víta je zobrazena svatováclavská orlice, nad níž stojí český lev.
Na nárožích asi ve výšce 2 m jsou umístěna drobná žertovně - erotická sousoší. Je to žena v hábitu a muž, který jí sahá pod sukni a také jiný muž, který sahá na ženino poprsí. A také zde uvidíme ledňáčka - vedle horní části oblouku brány směrem nárožím. Tento pták byl jednak symbolem Václava IV. a jednak symbolem, který dokáže chránit před úderem blesku, rozmnožovat skryté poklady a uklidňovat duši.
Druhý pás má zpodobňovat měsíční symboliku. Nad bránou na východní straně jsou znaky zemí, kterým vládl Karel IV. Vidíme tam i Zhořelec a Dolní Lužici, které k Čechám patřily od r. 1373 a po císařově smrti se r. 1378 zase oddělily. Černá orlice ve zlatém poli je znak císaře římského a stříbrný dvouocasý lev na stříbrném poli je znak krále českého. Je tedy zřejmé, že výzdoba musela vzniknout za Karlova života.
Třetí pás je na úrovni prvního patra. Znázorňuje sluneční symboliku. Uprostřed je umístěna socha sv. Víta, který stojí na modelu mostu, po jeho stranách sedí Karel IV., zobrazený jako starší muž a Václav IV. jako mladík. Zastřešuje je trojúhelníkový štít zdobený 24 kraby (=24 hodinami). Oba panovníci jsou zobrazeni na hlavách s císařskou korunou. Nad nimi jsou postavy sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Sochy pocházejí z období let 1380 až 1400. R. 1854 je neodborně restaurovali V. Linhart a J. Heidelberg. R. 1978 byly poškozeny natolik, že památkáři nechali zhotovit jejich kopie z umělého kamene a originály umístili do Národního muzea. Směrem ke konventu křížovníků je od roku 1857 deska s nápisem v latině, který připomíná obnovu mostu po povodni r. 1784.
Nejvyšší pás znázorňuje hvězdnou sféru. Jsou v ní umístěny figury dvou zemských patronů, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda, kteří bdí nad Královskou cestou na Pražský hrad a současně nad celým královstvím.
Průjezd brány široký 8 m je sklenut gotickým obloukem. Ve klenbě jsou vidět zbytky gotické malby dotvořené v l. 1877 — 78 Petrem Maixnerem. Žebra rozdělují síťovou klenbu na 8 polí, v nichž je zobrazen ledňáček ve věníku, což byl současně znak lazebnického cechu a osobní znak Václava IV. Lázeňská dívka se džberem v ruce má připomínat pověst o lazebnici Zuzaně, která vysvobodila krále Václava IV. ze sousední lázně, kde se byl umýt v době svého věznění.
Z průjezdu vede nahoru na věž 138 schodů. Sloup, okolo kterého se vine schodiště, je nahoře zakončen sochou věžníka z 50. let 15. století.
Socha, jedna z nejpodivnějších v Praze, je velmi poškozená, má znetvořený obličej bez nosu, levá paže chybí, záda hyzdí velká jizva. Z vlasů na temeni Věžníka vystupuje torzo pravé, snad dětské ruky, která asi náležela k postavě nesené na zádech. Postava ale byla zničena. O významu, objednateli a dalších okolnostech sochy nejsou známy archivní doklady, takže odborníci vedou o ní neustálé spory.
Z 1. patra, kde byla nejspíše strážnice, se kdysi spouštěla mříž, která uzavírala bránu. Druhé patro sloužilo jako vězení pro dlužníky, je v něm novogotický strop z . 1880 strop podle návrhu Jana Schöbla. Okna jsou vyzdobena vitrážemi podle kartónů Jiřího Binka. Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m. Shora se otevírá vynikající výhled na Karlův most a okolí, mj. také na Petřín a Hradčany. Ve věži bývá přítomen průvodce, který provádí výklad a je překvapen, pokud vidí turistu - Čecha. Mj. se zde dozvíte, že krovy na věži jsou původní a dřevo na nich bylo pokáceno ve 14. století. Ale zato sochy nevydržely až do dnešních dnů, a to ani kopie z umělého kamene z r. 1978. Roku 2006 byly plastiky sv. Zikmunda, sv. Vojtěcha, sv. Víta, Karla IV. a Václava IV., lev a dvě helmice nahrazeny kvalitními kopiemi z hořického pískovce.
Po návštěvě věže určitě zajděte do suterénních prostor, kde uvidíte předměty, které ze dna Vltavy u Karlova mostu vytáhli potápěči. Je na co se dívat. Jsou tu poklady i "poklady".
Otevírací doba:
XI.-II. Po-Ne 10 - 18, III. a X. Po-Ne 10 - 20, IV.-IX. 10 - 22
Základní vstupné je 100 Kč (r. 2019).
Podle:
Umístění
50°5'10.162"N, 14°24'49.049"E
Adresa
Karlův mostPraha 1 - Staré Město
Praha 110 00
- Katastrální území
- Staré Město
- Nadmořská výška
- 190 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Věž byla vybudována v polovině 14. století. Je vysoká přibližně 47 metrů. Na vyhlídkový ochoz vede 138 schodů.