Na Hradišťském vrchu u Konstantinových Lázní najdeme důkazy o sopečné činnosti. Co se na tomto vyvýšeném místě ve třetihorách dělo? A co tam můžete vidět a zažít dnes?
Na zvětralých fylitech tu spočívá mohutné, asi 50 m mocné jednolité vulkanické těleso. Vyvřelá hornina je důkazem jediného velkého třetihorního sopečného výlevu, při němž láva natekla do deprese a bez dalšího pohybu velmi pomalu utuhla. Je velmi pravděpodobné, že lávový proud přitekl ze sopky Ovčí vrch, která se odtud nachází asi 5 km na severozápad.
Pokud znáte z jiných lokalit čedičové sloupy o tloušťce v řádu centimetrů až decimetrů, budete překvapeni v lomu sloupy zdejších hornin trachybazaltu, trachytu a bazaltoidu o tloušťce až 3 metry. Pod odbornými názvy hornin si laik může představit jednodušší, ale ne úplně přesný název: čedič.
Hradišťský vrch nebo též Hradišťský kopec je co se týče mohutnosti téměř největší stolovou horou na českém území. Půdorys kopce je sice nepravidelný, ale blíží se oválu, který je protažen ve směru východ-západ a má šířku asi 1 km a délku 2 km. Vrcholová plošina je mírně zvlněná a převyšuje okolí asi o 100 m. Na sever se její svahy sklánějí povlovně, na jihu velmi prudce.
Sopečné těleso se později vlivem zvětrávání rozpadlo ve vrcholových partiích na skalnaté hříbky a mrazové sruby. Jsou tu k vidění také balvanové proudy a sesuvy. V nejvyšších partiích kopce mezi 12. a 4. stoletím před naším letopočtem existovalo hradiště o rozloze asi 50 ha (!), kde žilo údajně až 1000 obyvatel. Hradiště má zachovány obvodové valy a několika branami. Kus archeologické lokality ale pohltil lom.
Část vrcholové partie Hradišťského kopce je chráněným územím s přirozenými lesními porosty (hlavně bučiny a v nich lilie zlatohlavá, na jižních svazích pak teplomilné doubravy).
Od 19. století do r. 1997 se čedič na Hradišťském vrchu těžil v lomu. Když těžba skončila, spodní voda nejnižší etáž lomu zaplavila a díky tvaru vzniklého jezera místní začali lomu říkat Okrouhlák.
Na Okrouhláku si můžete
užít vynikající koupání, potápění a slunění, vše na vlastní nebezpečí. Vstup je
zpoplatněn částkou 40 Kč, potápění je za 100 Kč (rok 2017). Jak je z
předchozího textu patrné, lokalita je opuštěným lomem se značnou hloubkou vody
(až 11 m), která se nehodí pro malé děti a neplavce.
Podle:
Janoška, M. (2013): Sopky a sopečné vrchy České republiky, Academia Praha, s. 62.
http://lokality.geology.cz/366 , 1. 3. 2018
Umístění
49°52'24.864"N, 12°58'51.090"E
Adresa
Okrouhlé HradištěKonstantinovy Lázně 349 52
- Katastrální území
- Okrouhlé Hradiště
- Nadmořská výška
- 570 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Mocnost sopečných hornin je až 50 m, jejich sloupy mají šířku až 3 metry.
Přístup
Příjezd vlakem
Vlakem jeďte do žel. zast. Břetislav nebo do žst Konstantinovy Lázně, obojí na místní trati Pňovany - Bezdružice.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Autobusy mají zastávku na silnici pod popisovaným lomem. Zastávka se jmenuje Konstantinovy Lázně, kamenolom. Jedou sem ale jen dva spoje denně, a to jen v pracovní dny.Příjezd osobním autem, parkování
Auto lze zanechat na přírodním parkovišti poblíž lomu.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Busem lze přijet na přírodní parkoviště poblíž lomu.Přístup pěšky
Ze žel. zast. Břetislav: jděte nejdříve od zastávky po silničce směrem k severu a odbočte vpravo po druhé silnici. Jděte po ní necelých 200 m a pak odbočte doleva do lesa. U ekodvora pak pokračujte přímo. Jakmile za ekodvorem vkročíte do lesa, dejte se pěšinou vpravo. Mírně stoupající pěšina vás zavede až téměř k silnici, jděte k ní kousek nalevo lesem. Uvidíte autobusovou zastávku a u ní silnci stoupající k lomu. Po ní se dejte, lom je za bývalými správními budovami.Celkem asi 1,7 km.
Ze žst Konstantinovy Lázně: jděte nejdříve lázeňským centrem po žluté značce, na rozcestí značek pokračujte po zelené. Celkem asi 1,5 km.