Hvozd (Hochwald)

Hora Hvozd (Hochwald) je jedním z nejvýraznějších kopců Lužických hor. Leží na českoněmecké hranici a vzhledem k nápadnému tvaru a existenci rozhledny plus dvou turistických chat je velmi vděčným výletním cílem občanů dvou států. Němci díky snazšímu přístupu z Kurort Oybinu převažují. 

Při popisu geologických poměrů na Hvozdu různí autoři neobvykle často používají slova "patrně" a "pravděpodobně". Berme tedy i následující výklad s rezervou, ve vulkanologii (nauce o sopečné činnosti) je rozvoj nových poznatků v poslední době překotný a může se stát, že některé současné vědomosti o původu a tvaru Hvozdu nemusí dlouho platit. 

Jisté je, že Hvozd stejně jako okolní kopce Lužických hor je sopečného původu a že třetihorní magma deroucí se na povrch překonalo sedimentární horniny (především pískovce) usazené zde při předchozí druhohorní mořské záplavě. Hvozd má neobvyklý tvar. Není kuželem ani kupou, ale plochým hřbetem se dvěma vrcholy. Z určitých pohledů se ani nezdá, že by měl sopečný původ. Jakoby se jednalo o stolovou horu. 

Podle Martina Janošky, autora knihy Sopky a sopečné vrchy České republiky, je sopečnou horninou na Hvozdu trachyt, podle Ladislava Rappricha, autora záznamu na lokality.geology.cz je na Hvozdu znělec (fonolit). Janoška píše, že na Hvozdu se trachyt vyskytuje v podobě suťových polí, balvanových proudů a rozvlečených bloků (a typ erupce raději nezmiňuje), Rapprich nepopisuje tvary zvětrávání horniny, ale píše o dvou po sobě následujících znělcových erupcích. Po první dle něho zbylo ploché těleso (dnes s rozhlednou na německé straně), po druhé vyvřela láva s vyšší viskozitou, po níž zbyl lávový dóm se strmějšími svahy.

Tak si vyberte....

Dnes na Hvozdu rostou bukové a modřínové lesy, přičemž smrky zahynuly pod vlivem kyselých dešťů. 

Přes hlavní vrchol vede státní hranice. Německá chata Hochwaldbaude zde byla postavena r. 1938, ale první stavba, která vyhořela, pocházela již z l. 1889-90. 

Od r. 1878 stála hrázděná hospoda i na českém území, ale po druhé světové válce zanikla. Její kamenné základy dodnes slouží jako vyhlídková terasa. 

Druhý, nižší vrchol Hvozdu, má nadmořskou výšku 744 m a leží od svého hlavního "bratra" asi 350 m severněji již zcela na německém území. Stojí na něm kamenná rozhledna vysoká 25 m, jejíž výstavba byla uskutečněna zásluhou přírodovědného spolku globus ze Zittau. Otevřena byla 14. 9. 1892. Velmi podobná rozhledna byla otevřena přesně o rok dříve na Jedlové. 

Z terasy na hlavním vrcholu se otevírá nádherný rozhled do českého vnitrozemí. 

Z německé rozhledny se otevírá rozhled na všechny strany. 

Podle: 

Janoška, M. (2013): Sopky a sopečné vrchy České republiky, Academia Praha, s. 248

http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=4070&Okres=CL&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:, 14. 2. 2020