Tatliakovo jazero, Tatliakova chata

V ledovcovém údolí na dolním konci Smutné doliny nebo chcete-li v horním závěru Roháčské doliny v Západních Tatrách najdete velmi krásné místo a současně východiště vysokohorských túr. 

Čtvrtohorní ledovce se sunuly v Západních Tatrách v několika údolích. Nejdelší začínal pod svahy Smutného sedla a pod vrcholy Plačlivého a Ostrého Roháče a pokrýval dnešní Smutnou dolinu a část Roháčské doliny. Délka jeho splazu kolísala podle toho, jak chladné klima panovalo. Zhruba 2,5 km od Smutného sedla je jedno místo, kde tento ledovec navršil materiál - morénu, za níž vzniklo jezero, pojmenované podle Jána Tatliaka, předsedy Klubu československých turistů na Oravě. Jezero má sice hráz přírodní, ale ta je dodatečně zpevněná. 

V těsné blízkosti jezera stojí Tatliakova chata, která slouží jako noclehárna, občerstvovací stanice a široko daleko jako jediná možnost úkrytu před nepohodou. 

První turistickou útulnu v Roháčích nechal postavit v nadmořské výšce 1422 m v Roháčské dolině r. 1883 lesník Alexius Demian (1837-1901) z Podbielu. Stavení bylo ale rozlohou malé a nestačilo pokrýt zájem turistů, r. 1933 těsně pod ní byl postaven další srub, chata Klubu československých turistů. Ještě další, nová chata zde byla postavena v l. 1937-41 z podnětu Jána Tatliaka. Nevydržela dlouho. R. 1944 byla při boji s partyzány vypálena Němci. Další dvoupatrovou chatu oravští turisté stavěli hned po válce v roce 1946 (Jozef Kajan), naproti dnešnímu bufetu. Pojmenovali ji po Tatliakovi. R. 1953 k chatě byla přistavěna lyžárna. 

Chata po zkratu na elektroinstalacii vyhořela 28. 5. 1963. V té době se nedostávalo peněz na obnovu, zachovala se pouze budova lyžárny a v ní od r. 1971 fungoval bufet. 

Po roce 1987 se zdálo, že Tatliakova chata už nebude nikdy obnovena. Tehdy totiž slovenští ochranáři prosadili, že Tatranský národný park byl rozšířen i do Západních Tater a Roháčů a nepanoval zájem na tom, aby do této části hor proudily davy turistů. Nicméně po delší době se podařilo chatu s občerstvením a ubytováním r. 2017 zprovoznit. 

Ubytování se nabízí v podkrovních pokojích s kapacitou 25 míst, funguje tu i noclehárna s matracemi, kde turisté nocují ve vlastních spacích pytlích. V přízemí můžete trávit čas v jídelně s krbem. Chata je otevřena během letní sezóny od 15. června do 30. října a funguje také jako ohlašovací stanice Horské služby. 

K chatě vede od Zverovky asfaltová silnice, na níž platí zákaz vjezdu motorových vozidel. Cyklisté k Tatliakově chatě ale vystoupat mohou. V zimě sem až ze Zuberce vede upravovaná stopa pro běžkaře. 

Chata je vynikajícím startovním místem pro túry na Roháčská plesa, na hřeben s Rákoněm, Volovcem, Ostrým Roháčem a Plačlivým anebo pro túry Smutnou dolinou a pak přes Hrubou kopu na Baníkov. 

Podle:

http://www.tatry.cz/cs/tatliakova-chata, 3. 1. 2019