Kontaktní informace
info@zoojihlava.cz
Když v 50. letech 20. století začali mít lidé po zkrácení týdenní pracovní doby více volného času na sebe, mnozí začali víc vyrážet do přírody, na chaty a navštěvovat kulturní pamětihodnosti. Vznikly různé spolky, kluby, hvězdárny a další instituce, které mnohdy navzdory režimu prováděly osvětu a dávaly lidem vzdělání i zábavu.
K zoologické zahradě v Praze, která byla založena dávno před II. světovou válkou, přibyly v tehdejším Československu další - např. v Ostravě, Olomouci nebo v Bojnicích.
Skupina nadšenců v Jihlavě na zahradě Krajského pionýrského domu vybudovala několik výběhů pro liščata, mývaly, kamerunské kozy a jezevce. Vzniklé zařízení bylo možno označit slovem Zookoutek, ale s jeho umístěním do prostor Březinových sadů přišel až později Oldřich Vávra, inspektor kultury Městského národního výboru. V té době se v údolí potoka Jihlávky budoval Park kultury a oddechu. Bylo to výborné místo s ideálním terénem, již zbudovanými klecemi pro bažanty a s nově navrtaným zdrojem vody. Oficiálně byl zookoutek zřízen r. 1957 rozhodnutím Rady Městského národního výboru. Vedením nové instituce byl pověřen milovník přírody a známý jihlavský chovatel Jindřich Weiss, taktéž kulisák v divadle. Začínal se třemi pracovníky a zvířata do zookoutku sháněl různými způsoby. Například cirkus, který projížděl Jihlavou, dlužil městu 15 000 Kčs a splátku učinil párem lvů. Už r. 1958 měl zookoutek také párek medvědů, pak přibývali poměrně rychlým tempem jeleni, daňci, srnci, koně nebo pávi. Už prvním rokem zaznamenala nová atrakce návštěvnost 30 000 osob, což by jí ještě dnes mohla závidět mnohá regionální muzea. A už tehdy Městský národní výbor v Jihlavě chtěl, aby ze zookoutku vyrostla zoologická zahrada se samostatným statutem a zejména rozpočtem. Komise ministerstva školství a kultury ale tento úmysl nepodpořila.
Mezitím se zookoutek zdokonaloval a rozšiřoval, byly vybudovány cestičky pro návštěvníky, oplocení a byly úspěšně provedeny odchovy vlastních mláďat - u opic, lamy, dikobrazů, medvědů a poníků. Nutno podotknout, že stavební práce často dostávali za úkol vojáci (v Jihlavě byla vždy silná posádka se sedmi vojenskými útvary), učňové anebo byly provedeny místními nadšenci v akci Z. Návštěvnost stále stoupala a r. 1963 se vyšplhala na 48 000 osob. Vstupné (po zvýšení) činilo neuvěřitelné 2 Kčs. Některá zvířata byla získávána, jiná naopak prodávána, zvláště kusy, jejichž výběhy nebyly vyhovující. Brněnská televize využila k natáčení Hrátek se zvířátky jihlavského medvěda a opičku. Zookoutek také musel řešit nešťastnou událost u pavilonu šelem, kdy se zde zranilo dítě. Není divu, že kromě příznivců měla nová instituce i své odpůrce. Často bylo některým občanům i funkcionářům trnem v oku nešťastné hospodaření zookoutku v červených číslech. Roku 1968 městská rada měla na programu jeho možné zrušení. S tím se nechtěl smířit pan Jiroušek, který do novin Jiskra napsal článek s odvoláním na posudek tehdejšího znalce evropských ZOO ing. Turka, po jehož přečtení nakonec členové rady schválili další rozvoj zookoutku, nikoli jeho navrženou likvidaci. A tak se stalo, že r. 1972 započala výstavba nových hospodářských částí zookoutku, byl pořízen vůz na rozvoz krmiv, odchováno bylo 77 kusů zvířat v 16 druzích a mláďata pum amerických pokřtil sám předseda MNV.
Také je nutno si představit, že život pracovníků zookoutku nebyl jednoduchý ve dvou rovinách. Za prvé - neustále museli vysvětlovat nadřízeným orgánům, jak studium zvířat pomáhá k šíření marxisticko-leninského světového názoru a za druhé - museli někdy pro své miláčky horko těžko shánět potraviny, kterých bylo i pro lidi v tehdejším Československu málo. Bylo to například maso.
Navzdory tomu se do zookoutku neustále vraceli návštěvníci, natáčela tu televize (další díly pořadu Hrátky se zvířátky) a začali sem chodit na výuku školáci ze širokého okolí. To se píše rok 1980. Některé druhy začali chovatelé v Jihlavě mít jako prvoodchovy - úspěšně se podařil prvoodchov u tygra indického a antilopy losí.
Takové úspěchy konečně nepřehlédli v Praze. Roku 1982 (po 25 letech tvrdé práce a tisíců brigádnických hodin) se rozhodnutím ministerstva kultury zookoutek mění na zoologickou zahradu.
V roce 1991 zoo celkem chovala celkem 390 jedinců zvířat ve 136 druzích. Zoo se začala specializovat na chov drápkatých opic. Návštěvnost dosáhla přes 105 000 osob, což je číslo srovnatelné s návštěvností předních historických památek národního a mezinárodního významu. Návštěvníci obdivují mj. zahradu be mříží. Roku 1997 byl ředitel ZOO Jiroušek zvolen předsedou Valné hromady Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Návštěvnost byla přes 179 000 lidí. Ale dost historie, pojďme se podívat do současné jihlavské zoologické zahrady.
Na první pohled vás překvapí některé dojmy.
Jihlavská zoo je příjemná. Na všechna zvířata je dobře vidět. Jejich pavilony jsou velmi hezké. Snad je i zvířatům v Jihlavě dobře.
Jihlavská zoo je plošně poměrně malá. Přesto si raději rezervujte alespoň půl dne, abyste ji prošli.
Jihlavská zoo není přehnaně komerční. Samozřejmě - jsou tady stánky s občerstvením a se suvenýry, je tu obří tobogán pro děti, ale nic z komerčních prvků nejde proti duchu zoo: především ukazovat návštěvníkům chov zvířat a výsledky mnohdy tvrdé práce.
Nyní k vybraným pavilonům, které si nejlépe projdete podle mapek, kterých je všude v areálu dostatek
Matongo
Stylové hliněné chýše v dolní části Zoo jsou inspirovány obydlími v Zimbabwe. Matongo znamená dosova svahilsky "vesnice v poušti". Přístřeší tu našli plameňáci, lemur kata a africká hospodářská zvířata.
Madagaskar
Tento ostrov vzdálený 400 km od africké pevniny je domovem mnoha endemických druhů. V Jihlavě, také za "vodním příkopem" žijí na ostrovech zajímavé poloopice - lemuři.Také tu najdete v drobné "noční" expozici nejmenší druh primáta - makiho trpasličího.
Tropický pavilon
Velmi působivě vybudované prostředí vlhkých tropů má dvě patra, kde najdete hady, krokodýly, tůně s rybami a želvami, to vše v bujné vegetaci a s množstvím vody. A také se dozvíte o příběhu letadla, které do brazilského pralesa vezlo v bednách odchované vzácné lvíčky zlaté a co se šťastného stalo, když letadlo havarovalo.
Malay medan
V překladu Malajská krajina je domovem medvěda malajského. V Jihlavě ji reprezentuje padlý a na kusy rozlomený strom tualang (Koompassia excelsa), největší tropický strom Malajsie, který může dorůst až do výšky 85 metrů. Medvědy můžete zahlédnout buď v "ubikacích" nebo za sklem ve výběhu.
Delta Paraná
Při pohledu na mapu Jižní Ameriky severozápadně od Buenos Aires vidíme druhou nejmohutnější řeku tohto světadílu, která se v nížině rozlévá do obrovského množství ramen s proměnnou vodní hladinou a s mnoha mokřady. V Jihlavě můžete z Jižní Ameriky pozorovat kapybary, ibisy nebo některé druhy kachen. Mezi nimi volně běhají opičky tamarini žlutorucí.
Himáláj
Z přírody nejvyššího pohoří světa můžete v Jihlavě zblízka pozorovat jednu nejkrásnějších šelem - irbise a také roztomilé pandy červené.
Asijský pavilon
Tvůrci tohoto pavilonu vytvořili iluzi džungle a polorozbořeného chrámu. Žijí zde babirusy a giboni.
Parčík Hokkaidó
Hokkaidó je nejsevernější z japonských velkých ostrovů. Odpočinková zóna uprostřed zoo dostala pojmenování s odkazem na japonskou kulturu meditace a náboženství. Můžete relaxovat mezi japonskými javory nebo u jiných vysokých stromů nebo u azalek a přitom obdivovat nedaleko se procházející jeřáby mandžuské.
Zoo Jihlava je otevřena denně V.-IX. 8 - 18, IV., X. 9 - 17, XI.-III. 9 - 16
Základní vstupné činí 110 Kč (stav r. 2019).
Podle:
https://zoojihlava.cz/, 26. 11. 2019
Umístění
49°23'48.040"N, 15°35'59.074"E (hlavní vstup)
Adresa
Březinovy sady 10Jihlava 586 01
- Katastrální území
- Jihlava
- Nadmořská výška
- 478 m.n.m. - 511 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Zoologická zahrada zaujímá plochu asi 8 ha.