Malý Blaník je nádherný vrch. Znalci krajiny sem chodí hned z několika důvodů.
Předpokládají zde menší pohyb návštěvníků než na sousedním Velkém Blaníku. To je někdy pravdou, ale někdy je zdejší turistická stezka také obležena lidmi.
Ve vrcholové partii Malého Blaníku roste na rulovém podkladu překrásný bukový les. Přímo na vrcholu jsou patrné pozůstatky sídla, nejspíše myslivny. A konečně - na své si přijdou i milovníci památek. Těsně pod vrcholem na mírném úbočí se ukrývá v lese monumentální zřícenina poutní kaple sv. Maří Magdaleny, uvnitř které roste památný smrk.
Bukový les ve vrcholové partii je přírodní rezervací, jejíž stromy pamatují asi 160 až 200 let. Dříve podobný les rostl na podstatně větších plochách, ale lesní hospodáři po kalamitách ve 20. letech 20. století v nižších partiích kopce sázeli smrky. Geologickým podkladem jsou ortoruly (viz heslo rula), což dává za výsledek chudý půdotvorný základ pro rostlinstvo. Ano - bučiny na rulách jsou druhově chudé. Ale na severozápadních a západních svazích jsou zajímavé suťové partie s lípou, jilmem, habrem a klenem. Protože Malý Blaník je v chráněné krajinné oblasti a navíc blízko Prahy, je poměrně dlouho sledován, takže tu proběhla řada systematických průzkumů rostlinstva a živočišstva.
Milovníci botaniky mohou najít samorostlík klasnatý (Actaea spicata), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) anebo vzácné druhy lišejníků Trapelia mooreana a Endococcus cf. brachysporus. Vzhledem k tomu, že les na Velkém a Malém Blaníku tvoří velkou souvislou plochu, našlo v něm útočiště mnoho druhů hmyzu, některé velmi vzácné, třeba sekáči Mitostoma chrysomelas a Trogulus tricarinatus, a také mnoho druhů ptáků.
Bukový les na kamenitých půdách se přirozenou formou špatně obnovuje, protože malé semenáčky chutnají lesní zvěři. Proto lesníci budují oplocenky, aby apetit jelenů a srnců omezili.
Na vrcholu Malého Blaníku byla ve 14. - 15. století stavba, nejspíše středověká hájovna nebo srub. Objekt měl dvě místnosti, patrné jsou zbytky základů zdiva z kamenů nespojovaných maltou. Na severu se stavba zahlubuje do svahu, na jihu vybíhá na terasu. Protože uvnitř archeologové našli kachle, jednalo se o spíše bohatšího majitele. V terénu okolo nebyly nalezeny žádné stopy opevnění, jen na jihozápadě je v terénu patrna ohradní zídka. Každopádně nález myslivny či sídla podobného určení tak vysokého stáří, navíc daleko od vsi, je na území Čech ojedinělý.
Každopádně nejvíce nápadným objektem na Malém Blaníku je zřícenina barokní poutní kaple sv. Maří Magdaleny. Byla vystavěna nejspíše r. 1753 na protáhlém půdoryse tvaru osmiúhelníku, k němuž se přimykal obdélník sakristie s oratoří. Vstup do kaple byl veden ze západu. Kaple byla zrušena za Josefa II., ale ještě v 50. letech 20. století se sem konaly poutě. Dnes návštěvníci obdivují mohutné obvodové zdi, které dokonale zapadly do koloritu okolní přírody.
V prostoru kaple se dobře daří výjimečnému exempláři smrku ztepilého, který je vyhlášen od r. 2001 památným stromem. Strom je vysoký 37 metrů a obvod kmene má 322 cm. Je opředen několika pověstmi, podle nichž ho měl zasadit mnich zde žijící. Pověsti se rozcházejí v určení data a účelu vysazení, ale podle nich pak strom dostal jméno Velký mnich.
Podle:
https://www.pamatkovykatalog.cz/pozustatky-stredovekeho-sidla-14711771, 28. 5. 2020
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1656, 28. 5. 2020
https://www.pamatkovykatalog.cz/zricenina-kaple-sv-mari-magdaleny-14740431, 28. 5. 2020
Umístění
49°37'49.103"N, 14°51'51.518"E
Adresa
Louňovice pod Blaníkem 257 06- Katastrální území
- Louňovice pod Blaníkem
- Nadmořská výška
- 580 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Přírodní rezervace má rozlohu 17,7 ha. Byla vyhlášena r. 1992. Smrk v kapli má výšku 37 metrů a obvod kmene 322 cm. Památným stromem byl vyhlášen r. 2001. Kaple sv. Máří Magdaleny pochází údajně z r. 1753.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Blaník Přírodní rezervace Malý Blaník
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanice se jmenuje Vlašim (trať Benešov - Trhový Štěpánov). Odtud pokračujte do oblasti Blaníka pěšky nebo autobusem.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Z Vlašimi, žst se můžete dostat autobusem do nedalekých Louňovic pod Blaníkem. Sedlem pod Blaníkem jezdí linky Benešov - Louňovice pod Blaníkem - Načeradec, které ale nemají zastávku u hlavního parkoviště pod Blaníkem. Zastavují na rozcestí zvaném Pravonín, Lesáky. Frekvence autobusových spojů v okolí Louňovic se ale blíží nule.Příjezd osobním autem, parkování
V sedle pod Blaníkem jsou dvě parkoviště. Placená odstavná plocha je na okraji lesa a slouží především jako výchozí bod na Velký Blaník, plocha v lese u Rytířské louky je neplacená a je vhodná jako začátek cesty na Malý Blaník.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Vedoucím zájezdu doporučujeme dvě možnosti:
1) Nechte účastníky akce vystoupit v sedle pod Blaníkem u placeného parkoviště, nechte lidi přejít přes Velký Blaník. Konec přechodu bude jižně od Kondrace u Domu přírody Blaníku (občerstvení, muzeum)
2) Pokud máte zdatnější lidi ve výpravě, pak jeďte na parkoviště u Rytířské louky, kde účastníci vystoupí a přejdou po červené značce Malý Blaník k placenému parkovišti a pak pokračují podle bodu 1)
Přístup pěšky
Z placeného parkoviště: jděte po červené značce nejdříve po silnici dolů a pak doleva téměř stále do kopce lesem. Celkem asi 1,5 km.
Z parkoviště u Rytířské louky: jděte na jihozápad lesní cestou, až narazíte na červenou značku a po ní se dejte vzhůru na vrchol. Celkem asi 900 metrů.