Čertova kazatelna

Čertova kazatelna je podle názoru mnohých turistů místem s nejkrásnějším výhledem v Brdech. Je to křemencový skalní výchoz, pod nímž se rozkládá plošně rozlehlé kamenné moře. 

Plešivec, kam se za výhledem můžete vypravit, je horou, která je v Brdech (geograficky na Hřebenech) hned v několika ohledech neobvyklá. Zatímco Hřebeny jsou monotónním sledem vrcholků oddělených mělkými sedly, vše zhruba ve směru JZ - SV. Plešivec z této linie hrdě a osamoceně vystupuje mezi Hostomicemi, Lochovicemi a Jincemi. Je tak snadno k rozpoznání z mnoha výhledových míst v okolí na Příbramsku, Berounsku, Hořovicku, ale také z Petřínské rozhledny či ze zbraslavského oppida. 

Plešivec je více než kterékoli jiné místo v Brdech opředen pověstmi. 

Vznik obrovitého kamenného moře pod Čertovou kazatelnou je poměrně prostý - zčásti je přírodního původu, zčásti je pozůstatkem obrovského lomu na křemenec. Pověst ale praví, že zde čert proměnil výstavné město ve skálu a sutě. Od té doby na protější kopec Ostrý přilétává rarášek s ohromnýma očima, který nechává na nebi stopu z jisker. Také sem občas zalétá okřídlený drak, který sídlí na Koníčku, což je jeden z kopců na opačném břehu Litavky nad Jincemi. Docela prý mu chutnají děti. A konečně o svatojánské noci se sem slétají čarodějnice ze širokého okolí. Jim padl za oběť nejeden zvědavec, který je zkusil zahlédnout. Samostatným vyprávěním je příběh hadí královny, která má domov na opačném úbočí v Krkavčích skalách. V sedle Klínek bývá k vidění bezhlavý kůň a pes s ohnivýma očima. Hezká vyprávění, že? Ani jedno však nemá reálný základ. 

Jedno vyprávění se ale skutečnosti alespoň mírně blíží. Je jím pověst o bandě loupežníků. Ve skalách na Plešivci se podle ní usídlili lupiči v čele se starým protřelým Kubákem. Jejich "zaměstnáním" se staly krádeže dobytka, který na kopci na místě zvaném Masné krámy zabíjeli a pokoutně prodávali. Pak začali pomýšlet na vyšší úroveň loupežnického řemesla, když se k nim doneslo, že zemřela hraběnka na zámku v Hořovicích. Měla být pohřbena s drahými šperky. Kubáci se rozhodli hrobku vyloupit, ale ozbrojená národní garda (psal se rok 1848) Kubáky rozprášila. Zbytek loupežníků utekl na Plešivec a rozhoduje se narychlo opustit horu, jen potřebovali s sebou vzít cennosti ukořistěné při dřívějších lupech. 

To už Kubáci nestačili a gardisté (což v podstatě byli zástupci lidu) Plešivec obklíčili a loupežníky postříleli.

Pověst o Kubácích má pravdivé jádro v tom, že lupičské bandy v polovině 19. století v kraji pod Plešivcem dle dochovaných písemných záznamů opravdu existovaly. Není jisté, zda základnu měly právě na Plešivci, ale žádný z lotrů se nejmenoval Kubák ani podobně. Vůdcové bandy se jmenovali Volf, Endršt a Bartoníček a skutečný je i pokus o vyloupení hrobky hrabat Vrbnů v Hořovicích, který rozprášila jinecká národní garda. Loupežníci ale nebyli dopadeni na Plešivci, ale docela prostě v jedné ze vsí.  

Dnešní turisté chodí na Plešivec ze dvou jiných důvodů. Chodí zjistit, jak vypadá hora s hradištěm neobvyklé rozlohy, jak o tom píšeme v samostatném hesle Plešivecké hradiště. A také se chodí pokochat na jedné z nejkrásnějších výhledů široko daleko. Panorama je popsáno na informační tabuli vedle skály. Směřuje zejména na jižní, západní a částečně severozápadní Čechy. Je velmi impozantní i tím, že relativní převýšení Čertovy kazatelny nad tokem Litavky je asi 300 metrů. Přitom u toho nikomu nevadí, že zčásti se o dokonalý přírodní výhled přičinili lidé, kteří zde zhruba do konce 19. století těžili křemenec. 

Podle:

Informační tabule na Čertově kazatelně, červenec 2020. 

Čáka, J. (1986): Toulání po Brdech, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, s. 122