Melo

Jezero Melo (Lac de Melo) je jedním z nejkrásnějších přírodních útvarů Korsiky. Jeho vody o ploše 6,25 ha se rozprostírají v nadmořské výšce 1670 metrů v ledovcovém karu v závěru žulového údolí Restonica pod hlavním hřebenem korsických hor. Je malebně obklopeno loukami a láká ke svačině. 

Do údolí Restonica vede klikatá, úzká silnice z Corte. Pokud se do výchozího bodu u salaše Grottelle (15 km jízdy z Corte) v nadmořské výšce 1370 metrů dostanete brzo ráno, máte vyšší šanci, že si túru údolím užijete bez lidí. Při pozdějším příjezdu budete na silnici potkávat auta v protisměru a jak je na Korsice zvykem, možná budete muset při míjení sklápět zpětná zrcátka. Na parkovišti nemusíte sehnat místo k odstavení vozu. Při pěší cestě od salaše nahoru ve vrcholné sezoně budete potkávat davy. 

Túra údolím Restonica je středně obtížná. Výškový rozdíl k jezeru Melo činí asi 300 metrů,  k jezeru Capitello je túra již obtížnější s převýšením celkem od salaše 560 metrů. Pokud jste zvyklí na celkem slušně upravené stezky v Krkonoších nebo na Tatranské magistrále, pak na Korsice podobný úkaz většinou neexistuje. Stezka byla při naší návštěvě r. 2011 jen hrubě upravena, ale byla velmi dobře schůdná. Až strmý úsek od jezera Melo k jezeru Capitello měl hodně přírodní ráz. Mezi salaší a jezerem Melo jsou dva úseky se skalními výšvihy, které jsou jištěny řetězy, oba se ale dají obejít. 

Od parkoviště k jezeru Melo dorazíte asi za 1 hodinu, pokud chcete vyjít až k jezeru Capitello, pak počítejte s další hodinou, sestup pak trvá kolem 1:30 hod, celkem asi 3:30 hod. 

Zájemci o vysokohorské zážitky mohou od obou jezer vystoupat na hlavní hřeben, kterým vede známá stezka GR 20. 

Přes vysokou návštěvnost můžeme údolí Restonica s oběma jezery k túře jen doporučit. 

Kdo má jen trochu zkušenosti ze Západních Tater, bude mu jezero Melo připomínat některé z Roháčských ples. 

Podle:

Wolfsperger, K. (1997): Korsika, turistický průvodce, 3. vyd., Kletr Plzeň, s. 112