Nino

Jezero Nino (Lace de Nino) je jedním z nejkrásnějších přírodních útvarů Korsiky. Návštěvníci jej s okolím nazývají horským rájem, z něhož vyzařuje pohoda a klid. 

Po geografické stránce je mělká kotlina ledovcového původu s jezerem pramennou oblastí řeky Tavignano. Vody z okolních kopců se stékají do jednoho přítoku, který se na dně kotliny rozšiřuje a tvoří přirozenou nádrž, jejíž plocha se mění podle ročního období a také podle množství srážek od zhruba 3,5 ha do 6 ha. 

Horskou scenérii klidné kotliny o nadmořské výšce 1743 m dokresluje nedaleké sedlo Bocca à Stazzona, kudy přichází většina turistů a nejbližší dvoutisícovky Capu a u Tozzu (2007 m.n.m.) a Capu a u Furcelle (2062 m.n.m.)

Okolo jezera se volně popásají koně, bývají tu prý i krávy a polodivocí vepři. Pastevec nikde. Otázku, co tato zvířata dělají v zimě, nemáme vyřešenu. 

K jezeru se můžete dostat z několika směrů. Nejvíce využívanou přístupovou trasou je pěšina z osady Poppaghia (42°17'5.174"N, 8°55'17.298"E, 1061 m.n.m.), kde je parkoviště, lesovna, možnost občerstvení a přespání na skromném tábořišti. Místem prochází silnice D 84. Sedlo Col de Verghio je odtud vzdáleno 10,5 km. Výstup od parkoviště k jezeru trvá asi 2:30 hod, sestup zpět asi 2 hod.  

Druhou možností je jít ze sedla Col de Verghio (které má podobné zázemí pro turisty jako osada Poppaghia) po stezce GR 20. Výstup trvá 3:30 hod. 

Ani jedna z přístupových cest není technicky náročná, značení je na korsické poměry docela dobré, ale cesta z osady Poppaghia  v úseku z údolí Colga do sedla Bocca à Stazzona je v mlze a dešti  hodně orientačně náročná. Výstup je v závěru pod sedlem místy strmý a vede sutí a žulovými skalními plotnami.

Cestu k jezeru doporučujeme jako jeden z nejkrásnějších přírodních zážitků na Korsice vzhledem ke krásným výhledům a krajině. 

Podle:

Wolfsperger, K. (1997): Korsika, turistický průvodce, 3. vyd., Kletr Plzeň, s. 116