Lom v Dubči

Na východním okraji Prahy se mezi bývalými vesnicemi, dnes městskými částmi, rozkládá zemědělská krajina, v níž se  zachovaly zbytky lesů. Povrch je mírně zvlněný, eroze potoků stékajících k Vltavě způsobila místy větší výškové rozdíly mezi temeny kopců a dny údolí. 

Městskou částí Dubeč protéká potok Říčanka, který tvoří hydrografickou osu údolí. Daleko větší část Dubče leží na levém břehu. Na pravém se zvedá masív kopce Rohožník, který je tvořen křemencem. Tato hornina se nachází i v ulici V Rohožníku blízko stejnojmenného rybníku. 

Křemenec je usazená hornina, která vznikla z původního písku nebo pískovce prokřemeněním a pevným spojením zrn. Vzniklá hornina má jemnou strukturu, téměř žádné póry, je tvrdá a houževnatá. Není divu, že místní ji používali na výrobu dlažby, vyráběli z ní štěrk nebo štětovali cesty. I samotný kopec Rohožník potok Říčanka obtéká, protože tvrdou horninu přímým směrem erodovat nezvládl. Podložní i nadložní břidlice jsou měkké a eroze je postihla víc. 

Protože nejvýznamnější křemence stejného složení a stáří se v Čechách nacházejí na Hřebenech u Řevnic, jsou křemence u Dubče označeny jako řevnické. Pocházejí z proterozoika (prvohor) a přesnější označení je řevnické křemence libeňského souvrství. 

Chráněné území zahrnuje dvě části - jednak docela velké lomy na kopci Rohožník, jednak menší lom na východním okraji zástavby Dubče. Ten měl dříve soukromého majitele a než ho koupila obec, byl částečně zavezen odpadním materiálem. V lomech jsou k vidění poměrně vzácné geologické profily ze svrchního ordoviku.

Na staré křemence v lomu v Dubči dosedají pískovce a slepence peruckých vrstev z období cenomanu (svrchní křída, můžeme si pomoci starším pojmem, že se jedná o období druhohor). Mladší vrstvy jsou jezerními usazeninami, což je důkaz skutečnosti, že ještě než Českou tabuli v období křídy pohltilo moře, byla na její ploše průtočná jezera. V lomu v Dubči můžeme mezi vrstvami pozorovat drcené zóny a horizontální rýhování, které vznikaly při vrásnění. Rýhování si představme tak, že při vrásnění se horní vrstva horniny přesouvá přes vrstvu horniny pod ní a její zrnka v ní vyrývají drážky.  Podle nesouhlasného uložení mladších vrstev nad starší lze usoudit, že ordovické vrstvy byly nejdříve vyzdviženy do tvaru mírného pohoří, pak erozí denudovány a na ně se usadily nesouhlasně (diskordantně) vrstvy křídové. 

Lom je ojedinělou geologickou lokalitou a je třeba jej chránit pro studijní a výchovné účely. Současná ochrana území musí dbát na to, aby cenné geologické profily nezarostly náletovými dřevinami a aby je někdo nezavezl dalším materiálem. 

Podle:

Plány péče, 2. 11. 2024

Významné geologické lokality, 2. 11. 2024

Němec, J., Bílek, O., Rom, J. (2015): Chráněná území Prahy, Consult Praha, s. 100