Meandr Botiče

Na území Prahy-Hostivaře teče potok Botič, pravostranný přítok Vltavy, v přirozeném korytě, které snad zázrakem nikdo nevměstnal do betonu, do trubek ani jej jakkoli jinak "necivilizoval". 

Přírodní památka Meandr Botiče zaujímá asi 3,6 km délky toku částečně nad historickým centrem bývalé vesnice Hostivař a částečně pod ním. Potok teče v údolní nivě, ve které vyhloubil až dva metry hluboké koryto v hlínách, písčitých hlínách, těsně pod Hostivařskou přehradou i ve štěrkopíscích. Pod náplavy jsou geologickým podložím břidlice z období ordoviku. Kromě nich se v potoční nivě objevují i navážky různého původu. 

Potok teče volně krajinou, jen v dolní části je jeho voda vzduta vysokým jezem zvaným Marcela. Jez s rybím přechodem v horní části nemá jméno a ani není uveden v mapách. 

Koryto lemují zbytky lužního lesa tvořené olší lepkavou, vrbou křehkou a vrbou bílou, různými druhy javorů, jasanem ztepilým a osikami. V keřovém patře roste hlavně bez černý a střemcha obecná. Podél toku na jaře kvetou blatouchy, sasanky, dymnivka dutá a orsej jarní. 

Stromy a keře podél potoka vyhovují životu brouků, žijí tady dva druhy motýlů, které jsou chráněny zákonem - otakárek fenyklový a ovocný. Hnízdí zde 47 druhů ptáků, mj. ledňáček říční a žijí tady savci, jako např. netopýr večerní a rezavý a také běžné druhy obojživelníků a plazů, např. skokan zelený a hnědý, kuňka obecná, ropucha obecná a zelená a užovka obojková. 

Ochránci přírody z porostů odstraňují invazivní druhy dřevin, např. trnovník akát a křídlatku. Území je ohroženo solením komunikací v zimě, velkým množstvím odpadků od lidí, kteří sem chodí na vycházky, psími exkrementy, značným množstvím znečištěné vody z dešťové kanalizace a nadměrným sešlapem vegetace. 

Podél potoka mezi přehradou a starou zástavbou Hostivaře vede stezka s červenou značkou. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území, 14. 12. 2025

Meandr Botiče | Pražská příroda, 14. 12. 2025