Prameniště Pohořského potoka

Louky, prameniště a rašeliniště v krajině, kde téměř nežijí stálí obyvatelé


Jižně a jihozápadně od bývalé vesnice Pohoří na Šumavě na zvlněné náhorní plošině pod horou Kamenec se do přírodě blízkého stavu dostává rozsáhlá plocha luk a pramenišť tří potoků s ostrůvkovitou stromovou a keřovou vegetací. Kdysi tady byly pastviny nebo louky, které se kosily jednou nebo dvakrát ročně. Když v 50. letech 20. století museli obyvatelé nuceně Pohoří opustit, začala na místě pastvin a luk "úřadovat" příroda. Lidé zde stačili jen některé potoky napřímit, ale i ony zůstaly v poměrně neporušeném stavu. Nastalo období 40 let opuštěnosti. Odborně se procesu, kdy příroda postupně zahlazuje činnost člověka, říká sukcese a stavu, kdy příroda je v rovnovážném stavu, se říká klimax. Rovnovážným stavem se rozumí situace, kdy vstupy hmoty, energie a informací do nějakého systému se rovnají výstupům a současně - pokud systém přijme hmoty, energie nebo informací jiné než běžné množství, sám si zreguluje reakci na tento podnět a "zorganizuje" výstup. 

Když ochránci přírody po zrušení hraničního pásma našli louky, rašeliniště a nivu vodního toku Pohořského potoka a dvou menších přítoků, měli jasno. Viděli takřka učebnicový příklad sukcesních stadií, v některých místech se blížících klimaxu. Navíc tu našli několik botanických a zoologických "lahůdek". 

Prameniště Pohořského potoka se rozkládá (jako ostatně většina Novohradských hor) na hrubě zrnitých žulách. Nad nimi se vyvinuly rašeliniště nebo podmáčené půdy a nad nimi různá společenstva vegetace - horské louky, krátkostébelnaté travní porosty, vysokobylinné porosty v nivách a v rašeliništích, ostřicové louky a krátkostébelnatá ostřicovo-rašelinná společenstva. Nejzajímavějším rostlinným druhem je tu kýchavice bílá pravá (Veratrum album). Další floru popisuje podrobně článek, z něhož jsme čerpali základní informace, viz odkaz dole. Kromě bylin se na loukách místy usadily soliterní dřeviny, např. smrk ztepilý (Picea abies), vrba ušatá (Salix aurita), vrba pětimužná (Salix pentandra) a olše zelená (Duschekia alnobetula). Rezervace je také domovem mnoha druhů hmyzu a ptáků. V okolí se dokonce vyskytuje dnes už vzácný tetřívek obecný (Tetrao tetrix). 

Prameniště Pohořského potoka tvoří oku lahodící krajinu. Cestou mezi Pohořím na Šumavě a vrcholem hory Kamenec si toho jistě všimnete. 

Ochránci přírody jednou za několik let ručně plochy prameniště kosí, tím chtějí dosáhnout stálou nebo rostoucí biodiverzitu (druhovou různorodost) v tomto pěkném území. 

Podle:

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_pohpot.htm, 24. 6. 2020


Umístění

GPS souřadnice

48°35'57.996"N, 14°41'20.774"E (můstek přes Pohořský potok na zelené značce Pohoří - hora Kamenec)

Adresa

Pohoří na Šumavě
Pohorská Ves 382 41

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Pohoří na Šumavě
Nadmořská výška
897 m.n.m. - 975 m.n.m.
Základní číselné údaje
Rozloha pořírodní památky je 70,8 ha. Vyhlášena byla r. 1992.
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Prameniště Pohořského potoka

Přístup

Příjezd vlakem

Jen pro úplnost uvádíme, že nejbližší železniční spojení je v žst Nové Hrady na trati České Budějovice - České Velenice. Pro návštěvu Pohoří na Šumavě a okolí je vzhledem ke značné vzdálenosti nepoužitelné.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Na české straně se autobusem dostanete nejblíže do vesnice Leopoldov (zastávka se jmenuje Pohorská Ves, Leopoldov).

Příjezd osobním autem, parkování

Jeďte do Pohoří na Šumavě, kde je parkoviště. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Viz pokyny pro auta. Omezení je jen hmotností (14 t, od Leopoldova).

Přístup pěšky

Jděte z Pohoří na jih po zelené značce. Prameniště se rozkládá okolo jejího průběhu jižně až jihozápadně od vsi. 

Příjezd na kole, parkování kol

Přes prameniště vede polní cesta, na níž vede cyklotrasa 1193. Jakmile ve směru od Pohoří vystoupáte k lesu, budete již většinou klesat, a to po asfaltu. Můžete dojet až do bývalé vsi Dolní Příbrání. 

Poznámky pro vozíčkáře

Prameniště Pohořského potoka není pro vozíčkáře dosažitelné. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu