Egeon_logo

Jeskyně Výpustek

Unikátní, veřejnosti přístupná jeskyně, kdysi vojenský úkryt

Kontaktní informace

+420 516 439 111, + 420 602 102 932
Oficiální stránky
vypustek@caves.cz

Jeskyně Výpustek je naprosto výjimečným a netypickým fenoménem mezi krasovými prostorami. Nechodí sem ani tolik návštěvníků, kteří hodlají obdivovat podzemní krasovou výzdobu, ale spíše lidé, kteří jsou zvědavi na nedávné vojenské využití jeskynních prostor.

Vývoj jeskynního systému

Jeskynní systém Výpustku vznikl erozní činností podzemního Křtinského potoka a jeho přítoků, které odvodňují Babickou plošinu. Potoky nejprve modelovaly horní patro, které je mohutné a rozlehlé, poté se zahlubovaly níže, dolní patro je známo v několika krátkých úsecích, Křtinský potok poté mizí v neznámých prostorách a objevuje se v mohutném vývěru ve Křtinském údolí poblíž jeskyně Býčí skála. Obě jeskynní patra ve Výpustku jsou spojena propastmi, z nichž některé jsou zasypány.

V horním patře bylo dno na mnoha místech tvořeno usazeninami hlín s vysokým obsahem fosfátů a mimořádným množstvím koster živočichů, kteří do jeskyně zabloudili nebo v ní žili.

V návštěvnické části se téměř nevyskytují krápníky. Byly nevybíravým způsobem lidmi zničeny nebo odneseny. Na vině je dlouhá doba, po kterou je jeskyně známa okolním občanům a drastický způsob, jakým byly její prostory využívány.

Historie objevů a využívání jeskyně 

Výpustek poprvé popisuje r. 1663 mnich V. A. Visgius. On i další autoři uvádějí různé odhady délky jeskyně a varují před vstupem do propastí. Majiteli okolních pozemků byli Lichtenštejnové. Ti nechali r. 1807 Výpustek zmapovat. Zákresy jejich knížecího inženýra Františka Loly se nedochovaly, ale víme, že r. 1880 z nich čerpal Josef Szombathy, který je doplnil. Smutné je, že již v těchto dávných dobách začala devastace jeskyně v podobě ulamování krápníků.

Poté navštěvoval jeskyni starohrabě Hugo František Salm (1766-1836), který délku chodeb odhadl na 7 km a píše o tom, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 lidí z Olomouce, kteří vešli do jeskyně a nevrátili se. Uvádí se, že dal nebezpečnou část jeskyně zazdít. 

Jindřich Wankel uvádí, že „Salm znal ve Výpustku prostory, které bylo dosud dopřáno poznati jen málo smrtelníkům a jež pak byly dlouho úporně hledány“. R.1882 publikoval plán Výpustku  se čtyřmi propastmi, přičemž hledal místo, které Salm nechal zazdít. Mělo se jednat o  konec Babické chodby, bájné prostory ale nenašel.

Ve 2. pol. 19. stol. ve Výpustku zkoumal mj. i Martin Kříž a kustod Vídeňské akademie věd Josef Szombathy, který uvolnil přístupy do některých propastí. V 15 m hluboké propasti nejblíže vchodu objevil asi 100 let starou kostru  muže. Jeden z jeho dělníků sestoupil do jiné propasti, kde v hloubce 47 m uviděl podzemní tok Křtinského potoka. Szombathy také kopal v usazeninách, bohatých na kosterní pozůstatky pleistocénní zvířeny. Získal tak velký soubor nálezů, teré dodnes vystavuje Naturhistorisches Museum ve Vídni (kostry jeskynních medvědů Ursus spelaeus, kostru nosorožce Rhinoceros tichorhinus, lebku a kosti jeskynního lva Felis spelaea, jeskynní hyeny Crocuta spelaea, koně , vlka Canis lupus, kočky divoké Felis silvestris, kozorožce, tchoře, sviště, křečka a dalších.

Od r. 1902 působil v Moravském krasu H. Bock, Rakušan původem z Grazu, který zakreslil plán Výpustku v měřítku 1 : 1000, jež se v obrysech shoduje s plánem Szombathyovým. H. Bock s O. Olbertem také  sestoupili do 3. propasti. V hloubce 35 m narazili na podzemní tok a jeskynní prostory zmapovali.

Roku 1912 učinili objev členové tehdejší „Skupiny jeskynního bádání“ Bulla a Hope. Našli prostory 100 metrů dlouhé u tzv. „Prostříleného místa“ za Nízkou chodbou.  Dnes jsou však prostory této tzv.„Vysoké chodby“ neznámy.

Po r. 1920 se ukázalo, že jeskynní hlíny obsahují značné množství fosfátu. To bylo způsobeno uložením kostí prehistorických živočichů a netopýřího trusu (guana) v hlínách. V jeskyni nějakou dobu probíhala těžba hlín, díky níž byly podlahy sníženy až o 6 metrů a v jeskyni byly propojeny mnohé dosud izolované prostory. Jeskyní dokonce vedla úzkorozchodná dráha, která na denní světlo k úpravně dopravovala surovinu. Produkce čistých fosfátových hlín byla údajně 2 - 3 vagony denně (!). Není třeba dodávat, jak utrpěly krápníky při tomto využití jeskyně. Samozřejmě velká většina kosterních nálezů skončila ve fosfátovém hnojivu, část z nich se ale zachránit podařilo, např. kostry 4 jeskynních medvědů.
 
V období mezi válkami, r. 1923 se Františku Polákovi podařilo proniknout do prostor za Babickou chodbou. Nejspíše znovu objevil místa s bohatou krápníkovou výzdobou, nejkrásnější v celém systému. R. 1938 jeskyni přebírá armáda, avšak již k r. 1939 se váže záhadná zpráva Jiřího Urbánka, podle níž její autor údajně odkryl spodní patra s 560 m chodeb a 128 m dlouhým jezerem. Zpráva se však našla až v r. 1947 a popsané prostory zatím nikdo jiný nenašel, pokud opravdu existují.

Po převzetí československou armádou byla jeskyně opět devastována. Jeskyně se stala vojenským skladem, byly odstříleny části a výběžky stropů, do jeskyně mohla vjíždět auta a skutečně tam vjížděla. Krápníková výzdoba utrpěla další rány. Ke konci 2. světové války ve Výpustku Němci za denní pomoci 600 – 1200 totálně nasazených vyráběli součástky do letadel. Před osvobozením nestačili zařízení odvézt, a proto jeskyni zničili výbuchem a požárem. Jako „památka“ na jejich působení zbyla kotelna, větrací otvory a tlusté vrstvy betonu na podlahách.

Po válce se jeskyňářům nějakou dobu dařilo v jeskyni pracovat, mj. habrůvecká skupina pronikla závalem do prostor za Babickou chodbou a nalézla zde podpisy F. Poláka z roku 1923 a 1925.

Počátkem 60. let vrcholí krize mezi USA a Sovětským svazem a svět je na pokraji jaderné války. Výpustek opět přebírá Československá armáda. Do jedné z jeskynních chodeb nechává vestavět dlouhý betonový tubus, který se stal krytem a záložním velitelským stanovištěm vojsk Varšavské smlouvy pro případ jaderného konfliktu.      

V podzemí mohlo sloužit 125 vojáků, nacházela se zde ubytovna pro dalších 125 vojáků, byl tu nezávislý energetický zdroj, přechodová dekontaminační komora, zařízení pro čištění vzduchu, potravinové a vodní zásoby, telefonické a dálnopisné spojení, samozřejmě až přímo k veliteli Varšavské smlouvy.     

Armáda povrchový i podzemní prostor úspěšně střežila a tajila. Mezi místními lidmi vznikaly dohady o tom, co se vlastně ve Výpustku skrývá a nejčastější fámou bylo, že to jsou rakety. Nebyla to pravda a je to jen důkaz toho, že některé operace se Československé lidové armádě před r. 1989 dařilo před veřejností dobře skrýt. Dokonce tak dobře, že někteří vojáci "záklaďáci" sloužící u Výpustku neměli ani tušení o tom, co se děje pár metrů od nich v podzemí.      Armáda prostor spravovala do r. 2001, pak jej r. 2006 přebírá Správa jeskyní České republiky, která po úpravách vstupního areálu i jeskyně samotné zpřístupňuje r. 2008 podzemí veřejnosti.     

Prohlídková trasa

Návštěvníci část prohlídky stráví prohlídkou bývalého krytu, kde jen mohou domýšlet, že jdou betonovým tubusem, přičemž jeskynní stěny jsou ukryty za ním. Druhá část expozice je instalována do „přirozených“ prostor, kde se postupně buduje expozice vztahu člověka a jeskyní a kde mj. návštěvník uvidí šedé sintrové povlaky zničené kouřem z loučí, německé betonové podlahy a kotelnu, vrata, kudy do jeskyně vjížděla nákladní auta, ale také krasovou depresi, kudy z vnějších prostor do jeskyně stropem vrůstají kořeny stromů.     

Výpustek je natolik zvláštní a tajemný, že láká různá uskupení ke koncertům a setkáním a nemá nouzi o návštěvníky.  

Podle:

Osobní návštěva jeskyně 1. 5. 2012

Umístění

GPS souřadnice

49°17'27.685"N, 16°43'27.162"E (vchod pro návštěvníky)

Adresa

Březina 679 05

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Březina u Křtin
Nadmořská výška
385 m.n.m.
Základní číselné údaje
Délka všech známých prostor cca 2,5 km. Denivelace je 55 m. Délka návštěvního okruhu cca 600 m. Teplota vzduchu uvnitř jeskyně: 7°C - 9°C. Relativní vlhkost vzduchu cca 95%. Prohlídka trvá asi 50 minut.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras Přírodní rezervace U Výpustku

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Adamov, popřípadě můžete jet do Adamova zastávky, odtud pokračujte autobusem č. 157.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Autobusová linka 157 Adamov - Křtiny - Vyškov zastavuje ve směru z Adamova do Křtin přímo před jeskyní, ve směru od Křtin zastavuje poněkud výše proti proudu Křtinského potoka, takže k jeskyni je třeba jít pěšky asi 400 metrů. Zastávka se jmenuje Březina, Křtinské údolí. 

Příjezd osobním autem, parkování

V areálu u jeskyně je dostatečný počet parkovacích míst.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zájezdový bus může vjet do areálu před jeskyní.

Přístup pěšky

K Výpustku je možno přijít např. ze Křtin. Jděte po červené značce na jihozápad po silnici 1,2 km a pak červeně značenou odbočkou 0,5 km k jeskyni.

Můžete přijít i z Babic. Jděte 3 km přibližně na severovýchod po červené značce a červeně značenou odbočkou 0,5 km k jeskyni.

Příjezd na kole, parkování kol

Před jeskyní je možno kola zaparkovat ve stojanu. Z Adamova jeďte po silnici Josefovským a poté Křtinským údolím do mírného kopce celkem 9 km. Na silnici dávejte pozor na automobilový provoz, nedoporučujeme rodinám s malými dětmi.

Poznámky pro vozíčkáře

Jeskyně Výpustek je upravena bezbariérově. Pokud ovšem vozíčkář nepřijede autem, bude mít problémy s příjezdem, protože silnice Křtiny - Adamov je poměrně rušná a krátké stoupání od silnice k pokladně jeskyní je poněkud strmé.

Rady a tipy

Doporučujeme, abyste si před jeskyní prohlédli propadání Křtinského potoka. Kousek po proudu si všimněte velmi krásného smrku.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu