Pojmenování nádherného rozhledového místa Králův stolec se opírá o legendu, podle níž zrovna tudy táhl polský král Jan III. Sobieski roku 1683 na pomoc Turky obležené Vídni.
Připomeňme, že Turci r. 1673 oblehli Lvov, ale byli v bitvě u Chotynu poraženi právě Poláky, které Sobieski vedl. Ten pak byl r. 1674 zvolen polským králem a v letech 1675 (bitva u Lvova) a 1676 (bitva u Zorawna) odrazil další turecké útoky. Protože jeho ženou byla francouzská šlechtična Marie Kazimíra d´Arquien, žil pod francouzskými vlivy. Prostřednictvím Francie byla skutečně r. 1676 válka s Turky ukončena.
Jenže mezi tureckými schopnými vojáky se za sultána Mehmeda IV. objevuje velkovezír Kara Mustafa, schopný ekonom, ministr a vojevůdce, který r. 1683 táhl s dvěstětisícovou armádou přímo na Vídeň s cílem ji vyhladovět a získat tak celkem snadno město i tučnou kořist.
Jan III. Sobieski uzavřel s Habsburkem císařem Leopoldem I. smlouvu o spojenectví a se 37 000 vojáky, z nichž 20 000 bylo elitních jezdců, vyrazil Vídni na pomoc. Chtěl mj. u císaře dosáhnout přímluvu při volbě svého syna Jakuba na polský trůn. Mustafa mezitím nařídil namísto obléhání frontální útok. Spojená rakousko-německá vojska, která přitáhla od západu s významnou pomocí polských bojovníků nakonec zachránila Vídeň, ale i celou Evropu. Po vojenském neúspěchu sultán nechal Mustafu zavraždit a Turci se stáhli nejenom od Vídně, ale později i z Uherska a nikdy již svou vojensko-politickou moc v Evropě neobnovili.
Není zřejmé, proč by polský král s 37 000 vojáky překračoval Dyji zrovna v nepříhodném terénu u Znojma. Ledaže by chtěl uniknout pozornosti. Zůstaňme ale u legendy, podle které z výšiny, dnes zvané Králův stolec, údajně pozoroval vojska přecházející řeku.
Na skalnatém ostrohu byl pak r. 1892 postaven znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu vyhlídkový pavilon, pak o 30 let později, když stará stavba zchátrala, byl péčí Klubu českých turistů, Okrašlovacího spolku Znojmo a Spolku německých turistů postaven nový altán.
Z vyhlídky uvidíte protější prudké stráně, na nich vyhlídku Sealsfieldův kámen a dole pak řeku Dyji, jejíž vody jsou vzduty vodní nádrží Znojmo.
Pokud je někdy mimořádně v přehradě málo vody, lze spatřit zbytky pilířů mostu, který vedl přes Dyji a také obrysy někdejšího Trauznického mlýna.
V lese v okolí vyhlídky můžete vidět pozůstatky středověkého zemědělství. Byla tu (dnes již zaniklá) osada Čekanovice.
Podle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kara_Mustafa, 19. 8. 2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_III._Sobieski, 19. 8. 2016
http://www.znojmocity.cz/63-kraluv-stolec/d-2877, 6. 9. 2017
Umístění
48°50'37.751"N, 16°0'12.821"E
Adresa
Znojmo 669 02- Katastrální území
- Znojmo-Hradiště
- Nadmořská výška
- 324 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Současný vyhlídkový altán pochází z r. 1922.
- Kategorie chráněného území
- Národní park Podyjí I. zóna
Přístup
Příjezd vlakem
Vlakem jeďte do stanice Znojmo.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Na výlet ke Královu stolci se můžete vypravit buď ze Znojma-Hradiště, kam celotýdenně jezdí linka 801 znojemské městské hromadné dopravy Kuchařovice - Suchohrdly - Železniční stanice - Hradiště, Jednota, ale též linka 817 Znojmo, aut. nádr. - Čížov. Vystupte na zastávce Znojmo, Hradiště, Jednota.
Linkou 817 můžete dojet na jinou zastávku Mašovice, dvůr, která je také vhodným výchozím místem pro výlet ke Královu stolci.
Příjezd osobním autem, parkování
Autem lze zaparkovat ve Znojmě-Hradišti nebo v Mašovicích.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobusem lze zaparkovat ve Znojmě-Hradišti nebo v Mašovicích.Přístup pěšky
Ze Znojma-Hradiště: jděte po zelené značce 3,5 km krásnou, členitou trasou s občasnými vyhlídkami na řeku.
Z autobusové zastávky Mašovice, dvůr: jděte chvíli po silnici směrem na Znojmo a u lesa odbočte na zelenou značku, celkem asi 2,5 km.