V neobyčejně krásné krajině nad soutokem řek Oslavy a Chvojnice jsou v lese na skalnatém ostrohu zachovány zbytky hradu Kraví Hora. Při pěšině na červené značce dosud stojí mj. půlkruhová zeď válcové věže. Od severu, tj. od Kuroslep se k hradu přicházelo přes mohutný příkop, který je dodnes v terénu rovněž dobře patrný.
Václav Hájek z Libočan uvádí ke Kraví Hoře pověsti o Moravanech, kteří se po rozpadu Velkomoravské říše ukrývali právě zde. Údajně se sem uchýlili i někteří válečníci s přídomkem „z Kraví Hory“.
Historie hradu je spojena s okolními vesnicemi . R. 1349 je uváděn Ješek z Náchoda jako vlastník blízkých Kuroslep i Březníka. Tento muž použil Kraví Horu jako svůj přídomek r. 1367. Jeho syn, rovněž Ješek, prodává Kraví Horu rodu Šelmberků, i když vladykové z Náchoda používali starý přídomek i v době, kdy hrad už nevlastnili. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem hrad smutně proslul jako sídlo vojenské posádky, která plenila okolí a zejména pak měla spadeno na statky třebíčského kláštera.
Hrad a majetek v Březníku se dostává po Šelmbercích do vlastnictví jejich příbuzného Jana Komorovského z Komorovic. Ten se v listinách objevuje naposledy r. 1459. Pak získává majetek od Jiřího Poděbradského Matěj z Náchoda a z Březníku, část statku získávají vladykové z Kralic. Ti po Matějově smrti po vyvolání sporu získávají r. 1492 hrad úplně. R. 1494 se o tom dozvídáme z listiny krále Vladislava II., kde se potvrzuje vlastnictví Kuroslep a Kraví Hory Bludovi z Kralic. Současně však tato listina uvádí hrad jako pustý a zbořený.
Po dalších několika změnách vlastníků náležela Kraví Hora, Kuroslepy i Březník k panství Náměšť nad Oslavou.
Kromě historického poučení je Kraví Hora vyhledávána jako
místo úchvatného výhledu jižním směrem. Pod zříceninou teče v hloubce asi 100 metrů peřejnatá řeka Oslava, která zleva přijímá přítok Chvojnici. Soutok těchto řek a pak také soutok Oslavy a Senoradského potoka patří k nejkrásnějším místům v Česku.
Podle:
Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 128
http://www.hrady.cz/index.php?OID=188. 31.10. 2016, server doslovně opisuje text z výše uvedené knihy
Umístění
49°8'20.710"N 16°13'46.312"E
Adresa
Kuroslepy 675 75- Katastrální území
- Kuroslepy
- Nadmořská výška
- 379 m.n.m.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší dobře využitelnou pro výlety ke zřícenině Kraví Hora je stanice Kralice nad Oslavou na trati Brno - Jihlava. Na této trati můžete z vlaku vystoupit také ve stanici Rapotice. V obou stanicích zastavují jen osobní vlaky.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Zřícenina Kraví Hora leží při hranici dvou krajů. Zatímco v kraji Vysočina místní autobusová doprava funguje v podstatě špatně, o víkendech vůbec (obce Březník, Kladeruby nad Oslavou, Kuroslepy), v Jihomoravském kraji autobusy v integrovaném systému jezdí i do periferních míst celý týden. Linky vedou i za hranice kraje (Senorady, Ketkovice, Mohelno). Jako východisko pro výlety doporučujeme Ketkovice (linka 430 Rapotice, žst - Oslavany - Ivančice) nebo Senorady (linka 423 Tetčice žst. - Oslavany - Mohelno). V pracovní dny můžete výlet začít i v obci Kuroslepy.Příjezd osobním autem, parkování
Auto lze snadno zaparkovat v Ketkovicích nebo Senoradech. Motorovým vozidlům je povolený vjezd ze Senorad do chatové osady v okolí Ketkovického mlýna - pozor ale na cestu, není příliš kvalitní a v zimě se neudržuje. Také můžete jet do Kuroslep, projet vsí k hotelu a rozhledně s názvem Kalimeta a pokračovat dále k lesu a zde doprava. Na lesní cestu není zákaz vjezdu, protože pokračuje až do údolí Oslavy k chatám. Doporučujeme auto nechat buď u Kalimety nebo u lesního objektu, který je v mapách uváděn jako Sedlečko. Odsud je to ke zřícenině Kraví Hora velmi blízko, asi 1 km.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus lze zaparkovat v Ketkovicích, v Kuroslepech nebo Senoradech. Sjezd ze Senorad do chatové osady v okolí Ketkovického mlýna není pro autobus v žádném případě vhodný. Také není možné jet s busem na lesní cestě od rozhledny Kalimeta dále lesem.Přístup pěšky
Ze Senorad: jděte (s výjimkou jednoho úseku) víceméně stále s kopce k severu po žluté značce celkem asi 2 km k Senoradskému mlýnu, přejděte řeku a pak stoupejte prudce vzhůru po červené značce asi 1 km.
Z Ketkovic: jděte po červené značce nejdříve do údolí Oslavy a pak proti proudu po pravém břehu celkem asi 4 km k Senoradskému mlýnu, přejděte řeku a pak stoupejte prudce vzhůru po červené značce asi 1 km.
Z Kralic nad Oslavou, žst.: krásná, místy terénně náročná cesta údolím Chvojnice po modré značce asi 10,5 km. Pak ještě po červené 1 km vpravo do kopce.
Od lesní samoty Sedlečko: po červené značce 1 km.