Hřebenáče a ponory u Sloupu v Moravském krasu

Velkolepé propadání Sloupského potoka lemované skalami - hřebenáči


Jižně od středu obce Sloup v Moravském krasu turisté houfně navštěvují jedny z nejkrásnějších jeskyní ČR, Sloupsko-šošůvské. A také obdivují nádhernou krajinu kolem. Těsně okolo vchodu do jeskyní se tyčí hned několik skal, jimž místní obvykle říkají hřebenáče, přičemž z nich nejnápadnější izolovaný skalní zub se přímo jmenuje Hřebenáč. Původní název skály byl Skála sv. Šimona Stylita, na vrcholu dokonce kdysi stála jeho socha. Dnes je vrchol osazen křížem. Stěny Hřebenáče slouží pro výstupy horolezcům. Přitom výstupy na tuto skálu se datují odnepaměti. Dokonce latinský nápis z r. 1669 praví, že: ".... sloupští občané vstupují nahoru i dolů za odměnu jednoho zlatého, bez provazu a všeho jiného na podiv divákům."

Pokud si stoupnete čelem proti hlavnímu vstupu do jeskyní, uvidíte další horolezeckou lahůdku, Stěnu nad jeskyní, odsud vlevo pak Žíznivou stěnu. Pokud pokračujete očima vlevo dále, spatříte tři štíhlé věže, jmenují se Otec, Matka a Syn, nad hřištěm se hradba skal uzavírá Stěnou nad poustevnou. Pod ní je opravdu ukryta jeskyně v minulosti obývaná poustevníky. Pod stěnou se ještě můžete všimnout dvou skal s názvy Indie a Evropa.

Horolezecké cesty u Sloupských jeskyní dosahují počtu téměř 200.

Sloupský potok pod Hřebenáčem mizí v krasovém podzemí v impozantním Propadání Sloupského potoka. Některé ponory jsou aktivní vždy, některé jen při vyšším stavu vody, jen velmi vzácně se stává, že ponory nestačí všechnu vodu pobrat a ta dále pokračuje do Pustého žlebu. Tento stav nastal např. 18. 3. 2005.  Hydrografická situace je však mnohem složitější, než se zdá při letmém povrchovém pozorování. Mezi obcí Sloup a Hřebenáčem je napočítáno celkem 20 míst, kde se voda v řečišti ztrácí v podzemí.

Vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní je současně vstupem do nejdelší české krasové prostory, Amatérské jeskyně. Nejčastěji se uvádí její délka 35 km, někdy i 40 km, samozřejmě pokud počítáme jeskyně v podzemí vyhloubené Sloupským potokem, dále tokem Bílou vodou a Punkvou, jejich spojeným tokem.

Podle:

http://www.blansko.cz/clanky/2006/04/povoden-sloup-macocha, 18. 2. 2014

http://www.holstejn.eu/userFiles/dokumenty/listarna/tani-snehu-2005-punkva.pdf, 18. 2. 2014

Krško, S.: Sloup, In Turista, rok a číslo nezjištěno.
    



Umístění

GPS souřadnice

49°24'36.114"N, 16°44'17.520"E (ponor)

49°24'37.294"N, 16°44'16.569"E (skála zvaná Hřebenáč)

Adresa

Sloup 679 13

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Sloup v Moravském krasu
Nadmořská výška
460 m.n.m.
Základní číselné údaje
Rozloha přírodní rezervace je 7,5 ha. Vyhlášena byla r. 2000.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras, Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Rájec-Jestřebí, ale někdy pro dopravu do této části Moravského krasu je lépe využít železniční stanici Blansko, kde zastavují i rychlíky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do nejbližší autobusové zastávky Sloup je možno se dopravit z Blanska autobusem č. 233 (velmi hustá frekvence spojů v pracovní dny, o víkendech cca po 2 hodinách), z Rájce-Jestřebí, žst sem jede autobus č. 240 (časté spojení v pracovní dny, o víkendech cca po 3 hodinách) nebo z Boskovic (pouze v pracovní dny).

Příjezd osobním autem, parkování

Auto zaparkujte u Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus zaparkujte u Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Přístup pěšky

Okolo skal a ponorů vedou žlutá a červená turistická značka, které z městyse Sloup míří na jih do Pustého žlebu, resp. k Macoše.

Příjezd na kole, parkování kol

Na kole skály uvidíte, pokud např. pojedete po cyklotrase č. 5 (Jantarová stezka) mezi hotelem Broušek a Sloupem.

Poznámky pro vozíčkáře

Pro vozíčkáře je prohlídka skal z dálky poměrně dobrým tipem na výlet, těsně k ponorům se ale nedostanou.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu