Jírův lom

 Motoristé jedoucí z Berouna na Koněpruské jeskyně obvykle bez povšimnutí v prudkém stoupání mezi částí Berouna zvanou Jarov a osadou Tetína zvanou Koledník míjí rozsáhlý stěnový lom, který odkryl hranici mezi dvěma souvrstvími období siluru a současně je tu k vidění nádherná vrása. 

Geologové rozlišují v usazeninách různá souvrství a dávají jim jména podle sídel, kde je jejich výskyt typický. V lomu pod Koledníkem vidíme svrchní část kopaninského souvrství a spodní část přídolského souvrství a pochopitelně hranici mezi nimi. 

Nejstarší vrstvy jsou vidět v severní části lomu, tedy nejblíže k Berounu. V silurském moři se tu usadily deskovité, tmavě šedé vápence s vložkami vápnitých břidlic. Patří vyšší části kopaninského souvrství. Paleontologové tu našli zkameněliny trilobitů, ramenonožců, kusadla dravých červů (skolekodontů), jehlice křemitých hub a další. Směrem nahoru jsou uloženy vápence světlejší s jinými druhy trilobitů. Kopaninské souvrství zakončují nahoře hruběji vrstevnaté, lavicovitě světle šedé vápence, které jsou tvořeny rozdrcenými články lilijic a úlomky schránek ramenonožců a dalšími druhy trilobitů a ramenonožců. Tato světlá vrstva má mocnost asi 6 m. Nad ní spočívá již báze následujícího přídolského souvrství.

Přídolské souvrství je v siluru nejvyšším. Vyznačuje se nástupem usazování jemnozrnných vápenců s jemnými vložkami vápnitých břidlic. Vápence jsou většinou tmavě šedé, uvnitř jednotlivých vrstev je výrazné tenké zvrstvení – laminace. Zbytky fauny jsou zachovány jen v některých laminách. Geologové vysvětlují počátek usazování jemnozrnných vápenců tím, že sedimentační pánev se změnila, nejspíše prohloubila, takže k místu usazování se dostaly jen nejjemnější částečky a nazývají tuto událost bazální přídolský event. V přídolském souvrství je hojný graptolit Monograptus parultimus, keříčkovití dendroidi, drobní trilobiti, ramenonožci, ostrakoidi, skolekodonti. V břidličnatých vložkách paleontologové našli zbytky rostlin rodu Cooksonia, jež patří k nejstarším suchozemským druhům.

Lom je opěrným stratigrafickým profilem, je podrobně prostudován a vrstvy v něm jsou očíslovány. Vrstvy jsou mírně ukloněny, v severní části lomu jsou odkryty velmi pěkné příklady vrás. 

Další silurské odkryvy můžete navštívit v blízkém lomu na Kosově. 

Lom byl otevřen začátkem 20. století firmou Jíra a Dobruský. Nakládka suroviny byla prováděna ručně, vápenec povozníci odváželi vozy taženými koňmi do Berouna k pecím. Pak se z vápence pálilo vápno, které se prodávalo pod obchodními názvy Berounské stavební vápno kusové a Berounské stavební vápno bílé. Nadložní horniny se prodávaly na štěrk. Čím více se lom zahluboval, tím méně rentabilní byla těžba. Již r. 1915 firma otevírá nový lom na Kosově a Jírův lom využívá stále méně. Nakonec majitel lom prodal Velkostatku Tetín, který ale těžbu již neobnovil. 

Podle:

Chlupáč, I. (1988. 1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Akademie věd České republiky, Praha, str. 107-109 

Hejna, M. (2012): Lomy a vápenice v srdci Českého krasu, Envidea, místo vydání neuvedeno, str. 62.