Černolické skály

Černolické skály jsou významným geomorfologickým útvarem, který se nápadně zdvihá nad obcí Černolice v okrese Praha-západ na jižním okraji Hřebenů. Skály jsou tvořeny křemenci z období ordoviku. Křemenci jsou budovány téměř celé Hřebeny od Cukráku po Plešivec, ale na Černolických skalách je tato hornina nejlépe vidět. Protože je velmi tvrdá, pak zvětrávání a eroze na ni neměly velký vliv. Okolní horniny byly odneseny a pohoří Hřebeny zůstalo. Některé erozí vypreparované křemencové skály jako nad Černolicemi jsou zvláště působivé. 

Černolické skály jsou budovány třemi většími a několika menšími bloky skal. Mohli bychom je označit názvem skalní zdi. Úpatí skal zarůstá náletovými dřevinami, nad temenem skal roste 50 až 70 roků starý dubohabrový les s vtroušenou borovicí. Ze zajímavých rostlin na skalách botanici našli česnek horský (Allium senescens, subsp. montanum), mezi náletovými dřevinami úspěšně přežívají zplanělé rostliny, které sem expandovaly z okolních zahrádek. 

Vznik skal je sice geologicky jasný, křemenec je velmi tvrdá usazená hornina, skály byly zachovány díky odnosu okolních zvětralin, ale pověst říká něco jiného.

Ďábel vyhrožoval sv. Kiliánovi, že zatopí klášter na ostrově na Vltavě u osady Davle. Svatý Kilián souhlasil s podmínkou, že pekelník stihne klášter zatopit během jediné noci do prvního kohoutího zakokrhání. Pověst dále praví, že čert skoupil všechny kohouty v okolí a začal pracovat, aby Vltavu stihl přehradit včas. Za svítání byl skoro hotov, ale ozval se hlas kohouta, který při skupování ďáblovi unikl. Čert pak ve vzteku zbylé kameny pohodil u Černolic. 

Území skal představuje cvičný horolezecký terén.