Hostěnické propadání

Hostěnické propadání představuje významnou ukázku složitého putování vody krasem, i když na povrchu této složité cestě nic nenasvědčuje.

Pokud přijdete od dolního konce Hostěnic po turistické značce a míříte směrem k jeskyni Pekárna, určitě nemůžete propadání minout. Není ovšem přímo při stezce, musíte krátce odbočit vpravo z hlavní cesty.

Hostěnický potok až sem teče 5,5 km od pramene nekrasovým územím a není příliš výrazným tokem. Ba dokonce ani samo propadání není nijak opticky zajímavé ani dramatické. Za normálních okolností se voda poměrně potichu ztrácí najednou v zemi v závrtu, o němž literatura dokonce tvrdí, že vznikl uměle při těžbě v lomu.

Nicméně opravdu se jedná o klasický případ propadání. Hned na začátku vápencových hornin vody Hostěnického potoka využívají první "šikovnou" puklinu ve vápenci a stékají až o 40 m níže, přičemž se podílejí na formování podzemních krasových prostor.

Až tak jednoduché to ale není. Pokud půjdete údolíčkem dál, klidně si můžete představit, že tudy tečou vody za povodně, kdy Hostěnické propadání I. příval nezvládne. O kus dál údolí končí slepě (slepé údolí je běžně užívaný pojem z geomorfologie) malým závrtem, kde se ztrácejí povodňové vody.

A když tvrdíme, že to opravdu jednoduché není, studujte s námi nákresy naučné stezky nebo si je prohlédněte na našem webu. Dovolili jsem si je použít. Vysvětlíme hydrologickou situaci pod Hostěnicemi  a v údolí Říčky

Normální vodní stav:

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně. První ponor je již na začátku krasových hornin u nádrže Pod Hádkem, druhým ponorem je Hádecká estavela a další ponory následují níže po směru toku. Většina z nich (vzdálenějších od prvního ponoru) za sucha či normálního stavu jako ponory nefunguje. Řečiště je totiž po většinu roku suché.  Vody Říčky v podzemí přijmou přítok Hostěnický potok, tečou ve spodním patře jeskyně Netopýrka a vyvěrají níže ve dvou vývěrech.

Vody Hostěnického potoka se v Hostěnickém propadání I. dostanou do podzemí cca o 40 m níže pod úroveň terénu, složitými cestami s rozvětvováním koryta v podzemí se stékají s vodami Říčky, protékají mj. jeskyní Netopýrka a na povrch vyvěrají ve dvou vývěrech Říčky. Zajímavé je, že za normálního vodního stavu Hádecká estavela funguje jako ponor, Hostěnické propadání I. funguje, Hostěnické propadání II. je suché a tedy i v Ochozské jeskyni je sucho a bezpečno.

Vysoký vodní stav: 

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně, ale první ponory vodu nepojmou všechnu, Hádecká estavela už vůbec ne, a proto voda mizí do podzemí až v dalších ponorech, za velmi vysokého stavu voda protéká údolím i v povrchovém řečišti.

Vody Hostěnického potoka nepojme Hostěnické propadání I., a proto tečou o několik desítek metrů dále, do Hostěnického propadání II. To ale nezavede tuto část vod k podzemnímu soutoku s Říčkou, ale do prostor Ochozské jeskyně! Povodňové vody tečou celými jejími prostorami a částečně ji zaplaví. Pokud je ale povodeň nižší než 20 l/s, pak ještě stačí trativodní systém jeskyně a voda si podzemím najde cestu k Říčce. Při vyšších stavech vody  vytékají hlavním vchodem ven na povrch. S Říčkou se pak stékají na povrchu. Zajímavé je, že vody rozvodněného Hostěnického potoka mají takovou sílu, že obrátí směr toku vody v podzemních korytech u Hádecké estavely. Hádeckou estavelou vody vytékají z podzemí na povrch, tedy nastane obrácený stav, než je tomu za normálního vodního stavu. Koneckonců, proto onen odborný název estavela.

Na jaře je okolí Hostěnického propadání bohatě porostlé kvetoucí orsejí jarní.