Vyskočilka

Levý břeh Vltavy mezi pražskými čtvrtěmi Malá Chuchle a Zlíchov je pro geology jedinečným místem se skalními odkryvy v silurských a devonských vrstvách, pro pěší a cyklisty je silnička pod skalami vítanou možností, jak absolvovat začátek cesty do jihozápadního okolí Prahy, údolí Vltavy nebo Berounky.

Skály nad silničkou a železniční tratí jsou tvořeny vápnitými břidlicemi liteňského souvrství. Jimi na několika místech pronikly mocné žíly silurských vyvřelin – diabasů. Nejlépe styk mezi břidlicemi a diabasy vidíme hned u domků Malé Chuchle.

Místo se v geologické literatuře označuje názvem Vyskočilka podle starého hostince, který už byl dávno zbořen.

Diabasová žíla u Malé Chuchle je velmi mohutná. V jejím nadloží i podloží vystupují tmavé vrstvy břidlic, které obsahují zkameněliny. Podle nich se označují názvem graptolitové břidlice. Graptolity, což byli drobní živočichové s rovnými nebo stočenými dlouhými schránkami, můžeme najít v suti pod skalami. Geologové jich z Vyskočilky popsali 50 druhů.

V břidlicích se nacházejí vložky tmavých vápenců a také tufitické a tufiticko-karbonátové vložky, které jsou typické v místech silné vulkanické činnosti v okolí.

Kromě graptolitů se v suti dají nalézt i loděnkovití hlavonožci (Ortoceras), ramenonožci a mlži.

Na rozdíl např. od Hemrových skal je diabasová žíla na Vyskočilce produktem suchozemského vulkanismu. Nejsou tady vytvořeny polštářové lávy, které vznikají při výlevu magmatu do vody, ale jde o ložní žílu. Svědčí o tom tepelná přeměna břidlic na místě jejich styku s magmatem. Nejblíže styku s diabasem se břidlice přeměnily na kontaktní rohovce, ty přecházejí do plodových břidlic s vyrostlicemi minerálů. Dále od kontaktu jsou slabě přeměněné břidlice. Čím dále od místa styku, tím více obsahují graptolitů.

Na zvětralém povrchu skal se projevila zvláštnost – kulovitý rozpad diabasů, který připomíná hlávky zelí. Struktura vznikla při tuhnutí magmatu kolem pomaleji tuhnoucích center.

Diabasová žíla i nadložní břidlice jsou prostoupeny množstvím svislých žil, které byly vyplněny kalcitem, vzácně i krystaly záhnědy, pyritu, křišťálu a jiných minerálů. Výplň vznikla srážením minerálů z hydrotermálních roztoků po sedimentaci a při vrásnění.

Podle:

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 87