Nad vesnicí Lhotka u Mrákotína v Jihlavských vrších se můžeme setkat s ojedinělými geologickými jevy, které jsou turisticky velmi přitažlivé. Návštěvníky především zaujme zřícenina hradu Štamberk (píšeme o ní v samostatném hesle), ovšem její okolí je natolik zajímavé, že si zasluhuje zvláštní pozornost. Poblíž temene kopce, na němž je zřícenina situována, se táhne poměrně dlouhá hradba žulových skal, pod nimiž se do značné vzdálenosti směrem ke Lhotce rozprostírají kamenná moře a navíc od zříceniny směrem k prvním domům Lhotky se táhne dolů zajímavý balvanový proud.
Žula (přesněji řečeno dvojslídný číměřský granit) na kopci nad Lhotkou je prvohorního stáří, vznikla jako hlubinná vyvřelina. Magma v rozsáhlém podzemním tělese nedosáhlo k povrchu a pomalu utuhlo. Později se již utuhlá žula dostala na zemský povrch, neboť její nadloží bylo erozí odneseno. Na žulu poté měly vliv zvětrávací procesy. V době, kdy naše území bylo blízko rovníku, ve třetihorách, se na zdejší žule projevilo tropické zvětrávání v podobě zaoblování balvanů a tvorbě škrapů. Později, kdy se naše území vlivem pohybu litosférických desek posunulo do mírného pásma, nastaly doby ledové a meziledové. V těchto podmínkách začala žula zvětrávat vlivem mrazu, zejména při střídání teplot okolo nuly, kdy v puklinách střídavě mrzne a roztává led. Skály se začaly rozpadat, dnes mají tvar mrazových srubů s mnoha převisy a jeskyňkami, a pod nimi se začaly tvořit hranáčové haldy, kamenná moře a balvanové proudy s balvany menšími i většími, často bizarních tvarů.
Skály přitom jsou jen řídce navštěvovány turisty, protože přímo k nim nevede žádná značka a ve většině map nejsou zakresleny. Některé převisy mohou návštěvníkům posloužit jako nouzový úkryt před nepohodou.
Kamenné moře je vyvinuto v lese mezi zříceninou a veřejným tábořištěm, svah mezi zříceninou a vesnicí Lhotka je pokryt balvanovým proudem. O kamenném moři a balvanovém proudu píšeme na jiném místě.
Hůře přístupný terén protkaný mnoha balvany v minulosti nelákal nikoho k těžbě dřeva, proto se na žulovém podloží zachovaly původní bučiny a suťové lesy s převahou buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V podrostu se vyskytují samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), věsenka nachová (Prananthes purpurea) a řada dalších.
Keře jsou zastoupeny zimolezem černým (Lonicera nigra) a bezem červeným (Sambucus racemosa). V puklinách skal a štěrbinách zdí roste osladič obecný (Polypodium vulgare), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) a sleziník červený (Asplenium trichomanes). V lesích hnízdí běžní ptáci, např. datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major) aj., bývá tu i krkavec velký (Corpus corax) a vzácně výr velký (Bubo bubo). Ve druhé pol. 80. let 20. století zde domov našla rodina rysa ostrovida (Lynx lynx).
Podle:
http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a-pamatky/stamberk-a-kamenne-more-..., 23. 9. 2013
http://lokality.geology.cz/1291, 23. 9. 2013
Umístění
49°12'48.526"N, 15°22'31.236"E
Adresa
Řásná 588 56- Katastrální území
- Řásná
- Nadmořská výška
- 715 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Přírodní rezervace, v níž skály jsou, má rozlohu 14,1 ha. Vyhlášena byla r. 1982.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře