Moravskokrumlovský vodopád

Řeka Rokytná se pod Moravským Krumlovem dostává do území geologicky příslušného k Boskovické brázdě. V ní vystupují na povrch velmi zajímavá a efektní skalní uskupení tvořená slepencem. Ten je tvořen valouny a vápnitým tmelem, což svědčí o skutečnosti, že hornina vznikala z balvanů krátce dopravovanými vodním korytem do moře. Balvany nejsou obvykle zcela zaoblené, při krátkém transportu je voda nestačila zcela „zakulatit“. Valouny pak byly nedaleko od břehu zpevněny, spojeny jemnou vápnitou hmotou načervenalé barvy. 

Řeka Rokytná v těchto zajímavých slepencích permokarbonského stáří tvoří neckovité, romantické údolí s příkrými svahy, které vyvolávají dojem velkoleposti. Vzhledem k příkrým svahům jsou všechny potůčky ústící do Rokytné poměrně prudké. Některé z nich mají kaskádový ráz. 

Pravostranný přítok pod osadou Rokytná překonává prudký spád v rokli se dvěma poměrně vysokými stupni, na nichž vznikly vodopády. Ty jsou mimořádně efektní zejména po prudkém dešti, při „obyčejném“ počasí jsou poměrně nevýrazné nebo v nich nemusí být voda vůbec. 

Horní vodopád je asi 4 m vysoký, pak voda krátce teče k dolnímu vodopádu asi 11 m vysokému. Skalní hrana dolního vodopádu postupně směrem dolů zvyšuje svůj sklon, takže voda na vodopádu nahoře „klouže“ a dole „padá“. Na obou vodopádech můžeme v řečišti pozorovat vápnité povlaky, které vznikly vysrážením z vody. Jedná se o proces stejný jako při vzniku travertinu. 

Rokle vznikla zpětnou erozí a při vyšších srážkách dochází výmolnou činností vody k jejímu dalšímu zahlubování a formování. 

Na pravé straně rokle vystupuje nad řekou Rokytnou mohutné skalní defilé, které můžeme obdivovat nejenom pohledem od řeky, ale také z protější stráně, kde vede silnice. 

K vodopádu vede odbočka od modře značené stezky, která vede údolím a u vodopádu slepě končí. Je sice možno stoupat po strmé pěšině na levém břehu rokle poněkud výše, ale nepokládáme to za příliš bezpečné. 

Podle: 

Janoška, M. (2008): Nejkrásnější vodopády České republiky, Academia Praha, str. 210