Kazatelna je nevysoká skalka na úbočí stejnojmenného vrcholu (542 m.n.m.) při hlavním hřbetu v pohoří Chřiby. Je budována pískovci magurského flyšového pásma, jejichž vznik popisujeme v rámci hesla Kozel, což je skála tyčící se od Kazatelny cca 760 m téměř na západ.
Pískovce na Kazatelně jsou hrubozrnné až střednězrnné, hlavními složkami horniny jsou minerály křemen, ortoklas a oba základní druhy slídy muskovit a biotit.
Skála Kazatelna je výrazně nesouměrná. Zatímco od přilehlého svahu činí výškový rozdíl mezi patou skály a vrcholem asi 2-3 m, směrem po svahu činí výška skály asi 8 m.
Vzhledem k prvnímu rozměru je vrchol Kazatelny velmi snadno přístupný. Navíc tu byly vytesány schůdky a vrchol byl upraven, takže skutečně připomíná kazatelnu, jsou zde zřejmé i otvory pro ukotvení zábradlí. Tradice praví, že z Kazatelny měl vést řeč již v 9. století moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu údajně využívali mniši augustiniáni z nedalekého kláštera u kostela Svatého Klimenta a poté některá ze středověkých pronásledovaných sekt. Otázkou zůstává, zda se podaří pověsti o dávných kázáních potvrdit. Na vrcholu skály byl r. 1972 osazen ocelový dvouramenný kříž.
Okolní porosty jsou tvořeny především bukem lesním, menšinově pak dubem, habrem, javorem klenem a jilmem. Nad stezkou byly vysázeny smrk a modřín. Lesníci občas okolí skalky vymýtí, aby byl zachován zajímavý výhled z Kazatelny na zříceninu hradu Cimburk a na vodní nádrž Koryčany.
Bylinám se v okolí skalky příliš nedaří, porost buku není příliš dobrým útočištěm pro vzácné druhy. Roste tu např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Na skále se uchytily mechorosty, ve štěrbinách roste např. lipnice hajní (Poa nemoralis) a kapradina puchýřník křehký (Cystopteris fragilis).
Protože se skalka Kazatelna nachází nedaleko od zříceniny hradu Cimburka a parkoviště U Křížku, chodí sem turisté docela v hojném počtu.
Podle:
Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.
Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
https://nature.hyperlink.cz/kazatelna.php, 1. 12. 2018
Umístění
49°5'45.253"N, 17°13'35.850"E
Adresa
Koryčany 768 05- Katastrální území
- Koryčany
- Nadmořská výška
- 525 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Přírodní památka byla vyhlášena na rozloze 0,44 ha v roce 1967.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní památka Kazatelna
Přístup
Příjezd vlakem
Tradiční přechod Chřibů se začíná v železniční zastávce Bohuslavice u Kyjova na trati Brno - Veselí nad Moravou.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nedaleko skály Kazatelna vede sice silnice, po ní ale linkové autobusy nejezdí. Můžete dorazit například do Koryčan a výlet začít odtud, ale více doporučujeme použití osobního auta.Příjezd osobním autem, parkování
Při silnici Koryčany - Vřesovice, která překračuje hlavní hřbet Chřibů, najdete v nejvyšším bodě přírodní parkoviště a výchozí bod turistických cest. Místo se jmenuje U Křížku.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkoviště U Křížku při silnici Koryčany - Vřesovice není příliš prostorné, místy jsou na něm značné nerovnosti. Pokud nenajdete vhodné místo k zaparkování vozu, musí řidič odjet do Koryčan nebo Vřesovic.Přístup pěšky
Z parkoviště při silnici Koryčany - Vřesovice: asi 2 km po červené značce východním směrem.
Z Bohuslavic u Kyjova, žel. zast.: po červené značce východním směrem asi 11,5 km.
Z Koryčan, náměstí: po žluté značce vystupte na hlavní hřbet Chřibů, od rozcestí Nad Zavadilkou jděte po červené. Celkem asi 8 km.