Slepencové skály a rokle pod vsí Rokytná

Mezi vesnicemi Rokytná a Budkovice poblíž Moravského Krumlova teče řeka Rokytná místy, pro která existuje přiléhavý název Údolí červených skal. Mezi skalami se zachovala řeka v obdivuhodně přírodním stavu – bez regulace, uměle zpevněných břehů, bez náhonů a jezů.  

Území se nachází v geomorfologicky poměrně komplikované oblasti. Můžeme tu rozlišit sníženinu Boskovické brázdy a vyvřelinový masív Brněnské vrchoviny. Boskovickou brázdu dělíme na nižší jednotky Moravskokrumlovskou a Ivančickou kotlinu. Mezi nimi proráží řeka Rokytenskou pahorkatinu údolím se zaklesnutými meandry. Nejzajímavějším je meandr v Moravském Krumlově a pod vesnicí Rokytná. V meandrech existují krásné odkryvy horniny zvané rokytenské slepence, která tvoří někde tvoří nádherné skály připomínající amfiteátry, jinde zase obří bochníky či jiné útvary. 

Zdejší slepenec vznikl  v období permu (mladší prvohory) na okraji moře, valouny pochází především ze spodnokarbonských hornin Drahanské vrchoviny (droby), méně z devonských hornin Moravského krasu. Karbon ej geologické období mladších prvohor, devon jsou starší prvohory. Tmel tvoří sloučeniny vápníku a železa, které dodávají skalám typickou červenou, někde hnědou nebo až nafialovělou barvu. Jak valouny, tak jejich tmel sem dopravily řeky a potoky. Místy jsou permské usazeniny překryty čtvrtohorními sedimenty. 

Na skalních hranách s expozicí  k jihu panují při slunečním žáru vysoké teploty, které nevyhovují stromům, proto je tu převažující vegetací step nebo lesostep. Řeka se ale prodírá údolím v četných zaklesnutých meandrech, takže na jiných místech panují jiné mikroklimatické poměry a samozřejmě vyvinula se tu také jiná vegetace. Odborníci evidují v chráněném území mimořádné bohatství více než 550 druhů vyšších rostlin. 

Ve vegetaci skal, lesostepí, a lesních lemů roste například endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus), pískavice provensálská (Trigonella monspeliaca), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), kosatec nízký (Iris pumila), oměj jedhoj (Aconitum anthora), devaterka rozprostřená (Fumana procumbens).

V lesích se zachovaly dubohabřiny a šípákové doubravy téměř v přírodním stavu. Dub (rod Quercus) je zastoupen všemi svými druhy. 

Na skalách a v lesích žije řada chráněných živočichů. Z bezobratlých je to např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), krasec uherský (Anthaxia hungarica), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), v přirozeném úseku řeky Rokytné byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Můžete vidět i plazy, vyskytuje se tu např.  ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix), z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo) a mnoho druhů ptáků, např. křepelka polní (Coturnix coturnix), sova pálená (Tyto alba), dudek chocholatý (Upupa epops), výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax). 

Biologové spočítali, že v území rezervací se vyskytuje neobyčejně mnoho druhů chráněných podle zákona, a to rostlin 38 a živočichů 49 taxonů. 

Lidská sídla jsou ale blízko, takže místy jsou cenná rostlinná a živočišná společenstva ohrožena. Na vrchu Tábor a na opuštěných vinicích se expanzivně šíří trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který ale (kromě Tábora) nejeví tendenci zarůstat další plochy. Dalším ohrožením jsou splachy umělých hnojiv z okolních polí a obrovský splach domácích fekálií pod vesnicí Budkovice. 

Údolím Rokytné mezi Moravským Krumlovem a Ivančicemi prochází modrá turistická značka. 

Po deštích velmi zajímavou podívanou představuje Moravskokrumlovský vodopád (v jednom z bočních údolí).

Doporučujeme také navštívit hradiště Rokyten. 

Podle:

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11173, 27. 2. 2019