Rudické propadání (Ponor Jedovnického potoka)

Rudické propadání je dokonalým příkladem začátku podzemního krasového toku.

Jedovnický potok, až pod Rudici tekoucí nekrasovou oblastí a sbírající své vody v okolí Jedovnic a Kotvrdovic, přitéká od severu do vápencové oblasti Moravského krasu. Při kontaktu potoku s krasem dochází k mechanickým a chemickým procesům rozpouštění vápence ve vodě a potok si hledá co nejsnazší cestu, jak překonat území krasových hornin. Najde si cestu podzemím, kdy stále více a více vymílá trhliny, které ve vápenci jsou. Ty se pak stávají jeskyněmi. Během geologických dob potok může měnit na povrchu i v podzemí svůj směr, často pod povrchem vyhloubí několik pater řečišť, přičemž samozřejmě teče v tom nejníže položeném. Po určité době (obvykle tam, kde končí krasové horniny a začínají horniny jiné) se podzemní tok objevuje opět na povrchu. Na směr toku ukazují často závrty, trychtýřovité prohlubně na povrchu krasu, do nichž se soustřeďuje srážková voda. Systémem komínů se tato voda dostává do podzemí víceméně svislým směrem. Vytváří tak propasti - jeskyně, u nichž směr svislý převládá nad vodorovným. Propasti ovšem mohou vzniknout i zřícením stropu velkého dómu v jeskyni, pokud toto zřícení dosáhne až k povrchu.

Přesně toto si může uvědomit návštěvník stojící u Rudického propadání. Stojí u mohutného vtoku do podzemí pod vysokou skálou, která dává představu o tom, jak mocný vápencový masív se nachází nad jeskynním systémem. Krátce po opuštění povrchu Jedovnický potok vytváří 86 m vysokou soustavu vodopádů, kde nejvyšší stupeň měří 35 m.

Na dalším toku Jedovnický potok a vápenec v podzemí vytvořily vše, co ke krasu patří - spletitý labyrint chodeb, mohutné dómy, těžko prostupné plazivky, sifony, krápníky - stalaktity, stalagmity, stalagnáty, místy i excentrické krápníky, dokonce i ledové "krápníkové" útvary v zimě, sintrovou výzdobu stěn. Jeskyně má délku přes 13 km, její prostory jsou mj. přímo pod obcí Rudice, společně s jeskyní Býčí skála tvoří jeden systém. Jedovnický potok vyvěrá na povrch nedaleko jeskyně Býčí skála, krátce po opuštění podzemí se vlévá do Křtinského potoka. Rozhodně doporučujeme navštívit obě lokality - tedy ponor i vývěr kvůli uvědomění si souvislostí putování vody krasem.

Prostor před propadáním je pokryt na zemi struskou, která se sem dovážela jako odpad z nedaleké huti.

Velmi impozantně působí prostor propadání při povodni nebo tehdy, vypouští-li se v Jedovnicích voda z rybníka Olšovec. Abyste si utvořili povědomí o rozsahu jeskyně, doporučujeme navštívit mapovou aplikaci na stránkách obce Rudice: http://www.rudice.cz/index.php?page=mapa-rudice-testovaci. Na mapě je dobře vidět celý jeskynní koridor od Rudického propadání po Býčí skálu.

Rudické propadání není běžně veřejnosti přístupné. Nicméně jeskyňáři z Rudic pořádají pro zájemce na objednání kurzy speleologie. Asi 5 hodinový program zahrnuje sestup do Rudické propadání a na dno nejhlubší suché propasti v ČR Rudické propasti hluboké -153 m. Zájemce se aktivity účastní na svou vlastní odpovědnost. Musí mít dobrou zdravotní kondici. Doporučuje se sjednat si osobní zdravotní pojištění. Sestup se koná pod vedením zkušeného instruktora - speleologa v 6 až 10 členných skupinách. Účastník je vybaven overalem, osobním elektrickým světlem, přilbou, vysokou obuví, transportním vakem atd. Účastník si sám zajistí teplé spodní prádlo, více párů ponožek, rukavice neomezující pohyb a věci na převlečení po akci. Cena kurzu je 1400,- Kč na osobu. V případě větší skupiny je možná množstevní sleva.

Kurzy probíhají celoročně mimo druhou polovinu září a první polovinu října a mimo výjimečně vysokých vodních stavů v jeskyni (převážně v době tání sněhu na jaře).